214 C 26/2022-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení předmětné částky s výše uvedeným příslušenstvím, svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované v hotovosti proti podpisu poskytnuta částka [částka]. V souvislosti s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala zaplatit i celkový souhrnný poplatek ve výši [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka] do [datum]. Žalovaná zaplatila celkem [částka], žalobkyně se domáhá zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši [částka], představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou [částka] a uhrazenou částkou žalovanou. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] byl vypočítaný z dlužné jistiny [částka] od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne [datum]. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní občankou Slovenské republiky od [datum] s bydlištěm v České republiky, jde o věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis), u něhož je dána teritoriální působnost (věc se týká [obec] a Slovenské republiky, členů Evropské unie), časová působnost (řízení bylo zahájeno po [datum]) i věcná působnost (jde o spor ze spotřebitelské smlouvy). Příslušnost zdejšího soudu nelze založit na základě článku 26 Nařízení Brusel I bis, neboť žalovaná se na výzvu soudu k žalobě nijak nevyjádřila (je nečinná), ale bylo zjištěno její bydliště na území ČR (příslušnost podle článku 4, resp. článku 17 a článku 18 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu. 4. Protože smlouva byla uzavřena dne [datum] nelze smluvní vztahy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou posuzovat podle mezinárodní Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy vyhlášené v ČR pod [číslo] Sb.m.s. (tzv. Římské smlouvy, dále jen ŘS), účinné od 1.7.2006, která zavazovala oba dotčené státy a obsahuje příslušné kolizní normy použitelné přednostně před národním právním řádem. S účinností od [datum] se pak postupovalo podle navazujícího Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen Nařízení Řím I). Vzhledem k tomu, že smlouva mezi Českou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 209/1196 Sb. danou věc neupravovala a při absenci mezinárodní smlouvy zavazující oba dotčené státy vyšel soud ze zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, a to z jeho § 10 odst. 3 věta prvá, podle něhož jiné smlouvy se spravují zpravidla právním řádem státu, v kterém obě smluvní strany mají (bydliště). Vzhledem k tomu, že v době uzavření smlouvy měli původní věřitel i žalovaná sídlo, resp. bydliště na území České republiky, řídí se věc českým právním řádem. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku ve výši [částka], žalovaná částku převzala v hotovosti proti podpisu, žalovaná netvrdila, ani neprokazovala, že zaplatila více než [částka] 6. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele ze dne [datum] žalované. 7. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouvy byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník., soud proto v souladu s přechodnými ustanoveními § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen NOZ) posuzoval skutkový stav podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“). 8. Podle § 451 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s podacím lístkem ze dne [číslo] shledal, že žalovaná byla upomínána o zaplacení dluhu ze smlouvy [číslo] do [datum]. 10. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatila o částku [částka], když od právní předchůdkyně žalobkyně bez právního důvodu obdržela částku [částka], přičemž dosud vrátila pouze [částka], je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku [částka] vydat. Úrok z prodlení pak vyplývá z § 517 odst. 2 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). 11. Co do zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalované náklady řízení nevznikly.