215 C 110/2022-43 — Okresní soud v Kladně

1. [právnická osoba], se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 22. února 2022, domáhal na žalovaném [celé jméno žalovaného] zaplacení částky 7 319 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a s žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byl žalovaným realizován odběr elektrické energie. Následně došlo mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem k postoupení pohledávky, a proto žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, ten však do dne podání žaloby ničeho nezaplatil. 2. Ve věci byl dne 28. února 2022 vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně dne 6. května 2022 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřil ani neučinil žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignoval tak na svoji obranu v této věci. 4. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání podle § 115a občanského soudního řádu na základě listin založených ve spise, neboť žalobce s tím vyslovil souhlas a žalovaný proti tomuto postupu k výzvě soudu žádné námitky nevznesl, a soud tedy v souladu s § 101 odstavcem 4 občanského soudního řádu presumoval, že s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání souhlasí. 5. Soud vzal z níže uvedených listin za prokázané následující skutečnosti. 6. Z dodatků číslo 1 a číslo 2 ke smlouvě o postoupení pohledávek číslo 2017, uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba], dne 13. října 2017, z potvrzení o zaplacení kupní ceny, a ze seznamu pohledávek bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobce. 7. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] podepsané mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 20. února 2019 soud prokázal, že byla uzavřena na dobu určitou, 36 měsíců, s účinností ode dne zahájení dodávky předpokládané na den 22. února 2019, a to v odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. Nedílnou součástí smlouvy byly v době jejího uzavření také všeobecné obchodní podmínky, na něž smlouva přímo odkazovala. Podle článku II odstavce 1 obchodních podmínek byl předchůdce žalobce zavázán dodávat elektrickou energii do předmětného odběrného místa a žalovaný byl za tyto dodávky povinen zaplatit předchůdci žalobce cenu odebrané elektřiny. 8. Z mimořádné faktury [číslo] pak vyplývá povinnost žalovaného zaplatit právnímu předchůdci žalobce za sdružené služby dodávky elektřiny za období od 22. února 2019 do 17. října 2019 částku 12 318,88 Kč, na niž bylo doposud zaplaceno 5 000 Kč, tedy žalovanému stále zbývá zaplatit částku 7 319 Kč, se splatností dne 13. listopadu 2019. 9. Z upomínek ze dne 26. září 2019 a ze dne 25. listopadu 2019 soud zjistil, že žalovaný byl o zaplacení dlužné částky upomínán. 10. Z oznámení ze dne 2. prosince 2021 a z předžalobní upomínky ze dne 2. prosince 2021, jejíž doručení žalovanému je dokládáno poštovním podacím lístkem, bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky a byl opětovně vyzván k úhradě svého dluhu. 11. Žalobce ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah dříve skončil či že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl jinak nebo z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že povinnost žalovaného trvala a že žalovaný předmětný dluh neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení upomínán. 12. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud prokázal následující skutkový a právní stav věci. 13. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] podepsaná dne 20. února 2019 mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným [celé jméno žalovaného], byla uzavřena na dobu určitou podle § 2079 a následujících občanského zákoníku v návaznosti na speciální ustanovení zákona číslo 458/2000 Sbírky, energetického zákona. Na jejím základě žalovaný odebíral od právního předchůdce žalobce [právnická osoba], elektrickou energii, a to v období od 22. února 2019 do 17. října 2019, jejíž spotřeba mu byla vyúčtována mimořádnou fakturou [číslo] na částku 7 319 Kč splatnou dne 13. listopadu 2019. Svou povinnost zaplatit za odebrané komodity však žalovaný porušil. 14. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci. 15. Podle § 2079 odstavce 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 16. Podle § 50 odstavce 1 zákona číslo 458/2000 Sbírky, energetického zákona, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 17. Soud na základě výše uvedených zjištění uzavřel, že nárok žalobce na zaplacení dlužné kupní ceny za odebranou elektrickou energii je důvodný, přičemž shledal částku 7 319 Kč zcela po právu a uložil ji žalovanému k zaplacení žalobci. Jelikož žalovaný dlužnou jistinu nezaplatil, dostal se ode dne následujícím po dni porušení povinnosti, tedy od 14. listopadu 2019, do prodlení, a je proto podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinen zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavce 1 občanského soudního řádu, neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, určený podle položky 2 odstavce 1 písmena a) sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, a za zastoupení. Podle § 8 odstavce 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky číslo 177/1996 Sbírky, advokátního tarifu, se za tarifní hodnotu považuje částka 7 319 Kč. Podle § 14b odstavce 1 položky 1 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby z této tarifní hodnoty částku 200 Kč, neboť se jedná o skutkově a právně obdobnou věc podanou na ustáleném vzoru, přičemž tarifní hodnota nepřesáhla 50 000 Kč. Zástupce vykonal tři úkony právní služby – převzetí věci podle § 11 odstavce 1 písmena a) advokátního tarifu, sepsání jednoduché výzvy podle § 11 odstavce 2 písmena h) advokátního tarifu a podání žaloby podle § 11 odstavce 1 písmena d) advokátního tarifu. Podle § 14b odstavce 5 písmena a) advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výdajů částku 100 Kč za každý úkon. Protože je zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, jejíž sazba činí 21 %, byla odměna, podle § 137 odstavce 3 písmena a) občanského soudního řádu, o tuto daň v částce 189 Kč zvýšena. Náklady řízení tak celkem představují částku 1 489 Kč, která byla žalobci přiznána v plné výši.