215 C 117/2022-38 — Okresní soud v Kladně

1. [právnická osoba], se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 27. června 2022, domáhal na žalovaném [celé jméno žalovaného] zaplacení částky 7 944,74 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a s žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byl žalovaným realizován odběr elektrické energie, za nějž však žalovaný nezaplatil. Následně došlo mezi žalobcem a jeho předchůdcem k postoupení pohledávky, a proto žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, ten však do dne podání žaloby ničeho nezaplatil. 2. Platební rozkaz nebyl zdejším soudem vydán, neboť adresa trvalého pobytu žalovaného je pouze fiktivní – jedná se o městský úřad, a tudíž by nebylo možné jej žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřil ani neučinil žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignoval tak na svoji obranu v této věci. 4. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání podle § 115a občanského soudního řádu na základě listin založených ve spise, neboť žalobce s tím vyslovil souhlas a žalovaný proti tomuto postupu k výzvě soudu žádné námitky nevznesl, a soud tedy v souladu s § 101 odstavcem 4 občanského soudního řádu presumoval, že s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání souhlasí. 5. Soud vzal z níže uvedených listin za prokázané následující skutečnosti. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo 2017, uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba], dne 13. října 2017, z jejích dodatků [číslo] z potvrzení o zaplacení kupní ceny, a ze seznamu pohledávek bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobce. 7. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] podepsané mezi předchůdcem žalobce a žalovaným dne 18. března 2019 soud prokázal, že byla uzavřena na dobu určitou, 12 měsíců, s účinností ode dne zahájení dodávky předpokládané na den 20. března 2019, a to v odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. Nedílnou součástí smlouvy byly v době jejího uzavření také všeobecné obchodní podmínky, na něž smlouva přímo odkazovala. Podle článku II odstavce 1 obchodních podmínek byl předchůdce žalobce zavázán dodávat elektrickou energii do předmětného odběrného místa a žalovaný byl za tyto dodávky povinen zaplatit předchůdci žalobce cenu odebrané elektřiny. 8. Z konečného vyúčtování [číslo] vyplývá povinnost žalovaného zaplatit předchůdci žalobce za sdružené služby dodávky elektřiny za období od 19. listopadu 2019 do 26. června 2020 částku 7 944,74 Kč, se splatností dne 29. července 2020. 9. Z upomínek ze dne 21. února 2020 a ze dne 10. srpna 2020 soud zjistil, že žalovaný byl o zaplacení dlužné částky upomínán. 10. Z oznámení ze dne 2. června 2022 a z předžalobní upomínky ze dne 2. června 2022, jejíž doručení žalovanému je dokládáno poštovním podacím lístkem, bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky a byl opětovně vyzván k úhradě svého dluhu. 11. Žalobce ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah dříve skončil či že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl jinak nebo z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že povinnost žalovaného trvala a že žalovaný předmětný dluh neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení upomínán. 12. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud prokázal následující skutkový a právní stav věci. 13. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] podepsaná dne 18. března 2019 mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným [celé jméno žalovaného], byla uzavřena na dobu určitou podle § 2079 a následujících občanského zákoníku v návaznosti na speciální ustanovení zákona číslo 458/2000 Sbírky, energetického zákona. Na jejím základě žalovaný odebíral od předchůdce žalobce [právnická osoba], elektrickou energii, a to v období od 19. listopadu 2019 do 26. června 2020, jejíž spotřeba mu byla vyúčtována konečnou fakturou [číslo] na částku 7 944,74 Kč splatnou dne 29. července 2020. Svou povinnost zaplatit za odebranou komoditu však žalovaný porušil. 14. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci. 15. Podle § 2079 odstavce 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 16. Podle § 50 odstavce 1 zákona číslo 458/2000 Sbírky, energetického zákona, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 17. Soud na základě výše uvedených zjištění uzavřel, že nárok žalobce na zaplacení dlužné kupní ceny za odebranou elektrickou energii je důvodný, přičemž shledal částku 7 944,74 Kč zcela po právu a uložil ji žalovanému k zaplacení žalobci. Jelikož žalovaný dlužnou jistinu nezaplatil, dostal se ode dne následujícím po dni porušení povinnosti, tedy od 30. července 2020, do prodlení, a je proto podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinen zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavce 1 občanského soudního řádu, neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, určený podle položky 2 odstavce 1 písmena a), ve spojení s položkou 2 odstavce 2, sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, a za zastoupení. Podle § 8 odstavce 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky [číslo] Sbírky, advokátního tarifu, se za tarifní hodnotu považuje částka 7 944,74 Kč. Podle § 14b odstavce 1 položky 1 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby z této tarifní hodnoty částku 200 Kč, neboť se jedná o skutkově a právně obdobnou věc podanou na ustáleném vzoru, přičemž tarifní hodnota nepřesáhla 50 000 Kč. Zástupce vykonal tři úkony právní služby – převzetí věci podle § 11 odstavce 1 písmena a) advokátního tarifu, sepsání jednoduché výzvy podle § 11 odstavce 2 písmena h) advokátního tarifu a podání žaloby podle § 11 odstavce 1 písmena d) advokátního tarifu. Podle § 14b odstavce 5 písmena a) advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výdajů částku 100 Kč za každý úkon. Protože je zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, jejíž sazba činí 21 %, byla odměna, podle § 137 odstavce 3 písmena a) občanského soudního řádu, o tuto daň v částce 189 Kč zvýšena. Náklady řízení tak celkem představují částku 2 089 Kč, která byla žalobci přiznána v plné výši. 19. Žalobce při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž nebyl soudem vydán, zaplatil soudní poplatek toliko ve výši 400 Kč. Je proto povinen, podle položky 2 odstavce 2, ve spojení s položkou 1 odstavce 1 písmena a), sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč.