217 C 197/2021-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jak uvedeno v I. a II. výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o půjčce, na základě kterých bylo žalovanému vyplaceno [částka] se splatností do [datum] a částka [částka] se splatností do [datum]. Žalovaný však zaplatil pouze na prvně jmenovanou půjčku částku [částka]. Žalobkyně se výslovně domáhá pouze vydání nezaplacených jistin jako bezdůvodného obohacení žalovaného, nikoliv dalších nároků ze smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky z půjček postoupeny žalobkyni, žalovaný ničeho dalšího nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný má bydliště ve Slovenské republice, v členském státě Evropské unie a žalobkyně má sídlo v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru s místem plnění v České republice, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. 3. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván. 5. Soud podle § 115 a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) ve věci rozhodl na základě listin založených ve spise, když žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný k výzvě soudu i přes dané poučení žádné námitky soudu nesdělil, soud proto vyšel v souladu s poučením z toho, že také souhlasí. 6. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] ve [obec] bylo soudem prokázáno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které věřitel při podpisu smlouvy žalovanému jako dlužníkovi vyplatil v hotovosti půjčku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu spolu s poplatkem (kapitalizovaným úrokem) v 40 týdenních splátkách splatných od 7. dne od uzavření smlouvy, nejpozději do [datum]. Žalovaný netvrdil a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na půjčku zaplatil více, než vyplývá ze žalobních tvrzení, tj. částku [částka]. 7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] v [obec] bylo soudem prokázáno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které věřitel při podpisu smlouvy žalovanému jako dlužníkovi vyplatil v hotovosti půjčku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu spolu s poplatkem (kapitalizovaným úrokem) v 27 týdenních splátkách splatných od 7. dne od uzavření smlouvy, nejpozději do [datum]. Žalovaný netvrdil a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na půjčku cokoliv zaplatil. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum] ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení původního věřitele žalovanému o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo doloženo, že pohledávky ze smluv o půjčce byly postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Předžalobní upomínky prokazují upomenutí žalovaného o zaplacení před podáním žaloby, poštovní podací lístek prokazuje, že upomínka se dostala do dispozice žalovaného, když mu byla zasílána na jeho adresu trvalého bydliště na Slovensku. 9. Soud na prokázaný skutkový stav aplikoval dle § 3028 odst. 1,3 občanského zákoníku právní předpisy účinné v době uzavření a porušení smluvního vztahu, tedy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31. 12. 2013. 10. Dle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Po zhodnocení shora uvedených zjištění tak soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], když smlouva o postoupení pohledávek prokazuje postoupení pohledávek za žalovaným podle § 1879 a § 1880 nového občanského zákoníku na žalobkyni, a žalovaným byly podle § 657 občanského zákoníku uzavřeny shora určené smlouvy o půjčce, na základě kterých žalovaný obdržel půjčku ve výši [částka] a zavázal se jistinu vrátit nejpozději do [datum], což zcela nesplnil, když zaplatil pouze částku [částka]. Na základě druhé smlouvy o půjčce ze dne [datum] mu bylo vyplaceno [částka], z čehož nevrátil nic. Soud proto podle § 657 občanského zákoníku ve spojení s § 3028 odst. 1,3 nového občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužné jistiny půjček ve výši [částka] a [částka]. 12. Podle § 517 odst. 1,2 starého občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., byla žalovanému také uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v I. výroku rozsudku, a to v souvislosti s prodlením se zaplacením půjček od doby, kdy pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Kapitalizované úroky z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do [datum] nebyly žalobkyni přiznány, neboť výkon tohoto práva, byť primárně vzniklého v důsledku prodlení žalovaného, soud s ohledem na výši úroků v kapitalizované podobě blížící se a v případě půjčky ze dne [datum] dokonce převyšující výši dlužné jistiny a zejména s ohledem na délku doby uplynulé od vzniku prodlení do okamžiku postoupení pohledávky a následného podání žaloby dne [datum], tj. po 13 letech, soud pokládá za nemravný. Nelze přiznat právní ochranu nároku, který ve své konečné výši vznikl za vydatného přispění věřitele v důsledku jeho dlouhodobého prodlení s uplatněním svého práva u soudu, přičemž žalobkyně pohledávky za žalovaným v rámci své podnikatelské aktivity odkoupila po 12 letech od dospělosti jistiny pohledávky. Mravnost nároku na úrok z prodlení za tuto dobu proto mohla a měla zohlednit v jednání o ceně pohledávky zaplacené postupiteli. Nárok na kapitalizované úroky z prodlení byl proto zamítnut podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a dodměřeného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 14. Soudní poplatek byl doměřen z důvodu nevydání elektronického platebního rozkazu podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.