217 C 40/2022-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, jak uvedeno v I. a II. výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému vyplacena půjčka ve výši [částka], avšak žalovaný v rozporu se smlouvou nevrátil z půjčené částky jistinu ve výši [částka] splatnou nejpozději dne [datum]. Žalobkyně se výslovně domáhá pouze vydání nezaplacené jistiny jako bezdůvodného obohacení žalovaného, nikoliv dalších nároků ze smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka z půjčky postoupena žalobkyni, žalovaný ničeho dalšího nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz čj.: EPR [číslo] ze dne [datum], který byl pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného v celém rozsahu zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván. 4. Soud podle § 115 a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) ve věci rozhodl na základě listin založených ve spise, když žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný k výzvě soudu i přes dané poučení žádné námitky soudu nesdělil, soud proto vyšel v souladu s poučením z toho, že také souhlasí. 5. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] bylo soudem prokázáno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které věřitel při podpisu smlouvy žalovanému jako dlužníkovi vyplatil v hotovosti půjčku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu spolu s poplatkem (kapitalizovaným úrokem) v 53 týdenních splátkách splatných od 7. dne od uzavření smlouvy, nejpozději do [datum]. Žalovaný netvrdil a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na půjčku zaplatil více, než vyplývá ze žalobních tvrzení, tj. částku [částka]. 6. Soud na prokázaný skutkový stav aplikoval dle § 3028 odst. 1,3 občanského zákoníku právní předpisy účinné v době uzavření a porušení smluvního vztahu, tedy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31. 12. 2013. 7. Dle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Po zhodnocení shora uvedených zjištění tak soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], když smlouva o postoupení pohledávek prokazuje postoupení pohledávek za žalovanou podle § 1879 a § 1880 nového občanského zákoníku na žalobkyni, a žalovaným byla podle § 657 občanského zákoníku uzavřena shora určená smlouva o půjčce, na základě které žalovaný obdržel půjčku ve výši [částka] a zavázal se jistinu vrátit nejpozději do [datum], což zcela nesplnil, když zaplatil pouze částku [částka]. Soud proto podle § 657 občanského zákoníku ve spojení s § 3028 odst. 1,3 nového občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši [částka]. 9. Podle § 517 odst. 1,2 starého občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., byla žalovanému také uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v I. výroku rozsudku, a to v souvislosti s prodlením se zaplacením půjčky od doby, kdy pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] nebyl žalobkyni přiznán, neboť výkon tohoto práva, byť primárně vzniklého v důsledku prodlení žalovaného, soud s ohledem na výši úroku v kapitalizované podobě převyšující výši dlužné jistiny a zejména s ohledem na délku doby uplynulé od vzniku prodlení dne [datum] do okamžiku postoupení pohledávky a následného podání žaloby dne [datum], tj. po 13 letech, soud pokládá za nemravný. Nelze přiznat právní ochranu nároku, který ve své konečné výši vznikl za vydatného přispění věřitele v důsledku jeho dlouhodobého prodlení s uplatněním svého práva u soudu, přičemž žalobkyně pohledávku za žalovaným v rámci své podnikatelské aktivity odkoupila po 12 letech od dospělosti jistiny pohledávky. Mravnost nároku na úrok z prodlení za tuto dobu proto mohla a měla zohlednit v jednání o ceně pohledávky zaplacené postupiteli. Nárok na kapitalizovaný úrok z prodlení byl proto zamítnut podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].