218 C 200/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve výši 16 000 Kč, žalovaná ale poskytnutou půjčku zcela nevrátil, dosud dluží částku 12 144 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložené smlouvy o půjčce ze dne 18. 1. 2007 a smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalované půjčku ve výši 16 000 Kč. Půjčka byla splatná v 53 týdenních splátkách po 512 Kč Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala, svůj podpis nijak nezpochybňovala. Výplatu finančních prostředků v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy o půjčce. 4. Žalovaná se kromě jistiny zápůjčky zavázala zaplatit poplatek za uzavření smlouvy, který však není součástí žaloby, žalobkyně jej nepožaduje. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila pouze část jistiny ve výši 3 856 Kč. 5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. 6. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy půjčku žalobkyni nebo jeho právnímu předchůdci v plné výši vrátila, soud proto vycházel z toho, že půjčka zcela zaplacena nebyla. 7. Při právním posouzení věci soud za použití ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku postupoval podle občanského zákoníku [číslo] Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť právní vztah mezi účastníky vznikl přede dnem 1. 1. 2014. 8. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10. Protože žalovaná půjčku ve sjednané lhůtě v plné výši nevrátila a dosud dluží částku 12 144 Kč, shledal soud žalobu co do nesplacené části jistiny půjčky po právu a uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena, zaplatit, včetně přiznání zákonného úroku z prodlení. Co do části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 475,21 Kč bylo řízení na základě částečného zpětvzetí žaloby zastaveno podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 144 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.