220 C 180/2022-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 8 452 Kč z titulu dlužného pojistného a poplatku za odeslání upomínky a předčasné ukončení smlouvy. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění s měsíčním pojistným ve výši 1 286 Kč. Žalovaná pojistné dle smlouvy nehradila v plné výši, přičemž za období od 1. 3. 2021 do 2. 8. 2021 jí vznikl dluh ve výši žalované částky a dále mu vznikl dluh za odeslanou upomínku dle ceníku ve výši 300 Kč a poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč. Tento dluh žalovaná neuhradila ani na opakovanou výzvu žalobkyně. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 541 Kč od 6. 9. 2021 do 7. 6. 2022. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 6. 10. 2019 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění, přičemž toto pojištění trvalo v období od 1. 3. 2021 do 2. 8. 2021. Žalovaná se zavázala podle této smlouvy platit žalobkyni měsíční pojistné ve výši 1 286 Kč, v případě prodlení se žalovaná zavázala zaplatit paušální částku 300 Kč za pokus o smír po zániku pojištění. Splatnost pojistného byla stanovena na první den pojistného období. Žalovaná dluh neuhradila ani na upomínku žalobkyně ze dne 13. 9. 2021 a předžalobní výzvu ze dne 10. 1. 2022 odeslanou téhož dne. 4. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména k výši pojistného a dohody o poplatku za předčasné ukončení smlouvy. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění účinném ke dni právního jednání účastníků. 6. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle ust. § 2783 odst. 2 o. z. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je částečně důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy od 1. 3. 2021 do 2. 8. 2021, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná svůj dluh z tohoto závazku uhradila. Období trvalo celkem 154 dní, poměrná část nezaplaceného pojistného tedy činí nárok ve výši 6 511 Kč. Zbývající výše pojistného nebyla prokázaná, neboť byť žalobkyně tvrdila, že dluh na pojistném je hrazen pomocí nákupu a prodeje podílových jednotek investičních fondů, tuto skutečnost neprokázala a tedy neprokázala existenci akumulovaného dluhu, nadto z dohody stran plyne, že investice měli probíhat v garantovaném minimálním výnosu, tedy hodnota jednotek nemohla poklesnout pod určitou míru. Z výše uvedeného tak zbývající část pojistného zamítnul. Jako důvodný shledal soud i nárok na uhrazení paušální částky za odeslání upomínky s návrhem na smír plynoucí z ceníku poplatku. Poplatek za předčasné ukončení smlouvy nebyl prokázán. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, jiný právní titul nároku žalobkyně ve svých tvrzeních neuvedla. Vzhledem k prodlení žalované s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost nastala prvním dnem pojistného období, žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení až za období od 6. 9. 2021 do 7. 6. 2022, kapitalizací z dlužné částky soud dospěl k úroku ve výši 453 Kč při zákonné úrokové sazbě 8,25% p.a. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch v částce 7 264 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství, naopak v částce 1 729 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství úspěch neměla (20 %). Přísluší jí tedy náhrada nákladů v rozsahu 60 % a soud tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 893,40 Kč Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z nákladů právního zastoupení v částce 1 489 Kč, které spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, návrh ve věci samé) (§§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”) celkově ve výši 600 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn výší žalované částky a formulářovým typem žaloby u žalobkyně, které byla přiznána náhrada nákladů řízení. Jejich zaplacení žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.