220 C 39/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 3 040 Kč z titulu dlužného pojistného a poplatku. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění s měsíčním pojistným ve výši 560 Kč. Žalovaná pojistné dle smlouvy nehradila v plné výši, přičemž za období od [datum] do [datum] jí vznikl dluh ve výši žalované částky a dále jí vznikl dluh na poplatku. Tento dluh žalovaná neuhradila ani na opakovanou výzvu žalobkyně. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 3 040 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaného částkou 149 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění, přičemž toto pojištění trvalo v období od [datum] do [datum]. Žalovaná se zavázala podle této smlouvy platit žalobkyni měsíční pojistné ve výši 560 Kč. Splatnost pojistného byla stanovena na první den pojistného období. Žalovaná dluh neuhradila ani na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne [datum] odeslanou dne [datum]. Žalobkyně nedoložila, že by s žalovanou sjednala povinnost žalované uhradit jí tvrzený poplatek 800 Kč. 4. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména stran poplatku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění účinném ke dni právního jednání účastníků. 6. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle ust. § 2783 odst. 2 o. z. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je částečně důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy od [datum] do [datum], přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná svůj dluh z tohoto závazku uhradila. Období trvalo celkem 121 dní, poměrná část nezaplaceného pojistného tedy činí žalovaný nárok. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, jiný právní titul nároku žalobkyně ve svých tvrzeních neuvedla. 11. Vzhledem k prodlení žalované s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., z částky 2 240 Kč od [datum] do [datum], tedy částku 109 Kč. Co do částky 40 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 800 Kč od od [datum] do [datum] soud žalobu zamítnul. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 705,19 Kč, přičemž tato částka představuje 47,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,68 % a úspěchu žalované v rozsahu 26,32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 040 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.