220 C 41/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 2 160 Kč z titulu dlužného pojistného a poplatku za odeslání upomínky. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s ročním pojistným ve výši 5 372 Kč. Žalovaný pojistné dle smlouvy nehradil v plné výši, přičemž za období od [datum] do [datum] mu vznikl dluh ve výši žalované částky a dále mu vznikl dluh za odeslanou upomínku dle ceníku. Tento dluh žalovaný neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 2 160 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaného částkou 78 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [typ vozidla] [anonymizováno], přičemž toto pojištění trvalo v období od [datum] do [datum]. Žalovaný se zavázal podle této smlouvy platit žalobkyni roční pojistné ve výši 5 372 Kč, v případě prodlení se žalovaný zavázal zaplatit paušální částku 300 Kč za upomínku. Upomínka byla žalovanému doručena dne [datum]. Vyjma předžalobní upomínky žalobkyně odeslání další upomínky neprokázala. Splatnost pojistného byla stanovena na první den pojistného období. Dluh žalovaný neuhradil ani na výzvu žalobkyně. 4. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména stran poplatku na upomínání za další upomínku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění účinném ke dni právního jednání účastníků. 6. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle ust. § 2783 odst. 2 o. z. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle ust. §13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je částečně důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy od [datum] do [datum], přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný svůj dluh z tohoto závazku uhradil. Období trvalo celkem 96 dní, poměrná část nezaplaceného pojistného tedy činí částku 1 560 Kč. Jako důvodný shledal soud nárok na uhrazení paušální částky za odeslání upomínky plynoucí z ceníku poplatků ve výši 300 Kč. Co do zbytku žalobkyní tvrzeného poplatku za upomínání ve výši 300 Kč však soud žalobu zamítnul, neboť žalobkyně neprokázala odeslání další upomínky, přičemž navíc sama tvrdila, že žalovanému odeslala pouze jednu upomínku. 12. Vzhledem k prodlení žalovaného s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., z částky 1 860 Kč od [datum] do [datum], tedy částku 67 Kč. Co do částky 11 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 300 Kč od [datum] do [datum] soud žalobu zamítnul. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 075,36 Kč, přičemž tato částka představuje 72,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,11 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,89 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 160 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.