221 C 116/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 8 659,02 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací (účastnickou smlouvu), na základě které poskytla žalovanému služby třetích stran, žalovaný však za tyto služby neuhradil vyúčtovanou cenu splatnou dne 27. 5. 2020, přestože byl upomínán také předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán, proto soud jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti pouze za účasti žalobkyně, respektive právního zástupce (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 3. Z předložené účastnické smlouvy ze dne 13. 12. 2019 včetně nastavení služeb a všeobecných podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby, žalovaný se zavázal platit vyúčtované ceny za poskytnuté služby. Smlouva byla uzavřena k telefonnímu číslu [tel. číslo] na dobu 24 měsíců. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením vyúčtování po dobu tří po sobě jdoucích měsíců nebo pro případ prodlení s úhradou jakékoli platby po dobu delší než 90 dnů bylo sjednáno oprávnění žalobkyně předčasně ukončit smlouvu, což žalobkyně učinila, jak vyplývá z výpovědi účastnické smlouvy ze dne 14. 6. 2021. Z vyúčtování služeb za období od 13. 4. 2020 do 12. 5. 2020 včetně podrobného výpisu služeb a souhrnného přehledu bylo zjištěno, že žalovanému byla vyúčtována cena za zprostředkované služby (SMS na speciálně zpoplatněná čísla) ve výši 396 Kč, za platební služby (m-platba) ve výši 8 206 Kč a zprostředkovatelský poplatek za m-platbu ve výši 47,12 Kč bez DPH se splatností 27. 5. 2020. Z předžalobní upomínky ve spojení s potvrzením o podání bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby upomínala žalovaného o zaplacení. 4. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je aktuálně nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Právně soud věc zhodnotil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž se jedná o nepojmenovanou smlouvu. Z této smlouvy pak ve spojení se všeobecnými podmínkami žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala umožnit prostřednictvím telefonní stanice přijímat tzv. služby třetích stran a žalovaný se zavázal za dodané služby třetích stran hradit cenu dle vyúčtování žalobkyně. Z vyúčtování služeb má soud za prokázané, že žalovaný prostřednictvím telefonu využil služeb třetích stran, za což mu byla vyúčtována výše specifikovaná částka, kterou byl povinen uhradit, což však nesplnil. Proto soud podle § 1746 odst. 2 v návaznosti na smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a všeobecné podmínky uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se s placením peněžitého dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1969 a § 1970 o.z., v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 659,02 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním žaloby (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé, kvalifikovaná výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a dále podle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 a § 7 bod 4 a. t. z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč O jejich splatnosti k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.