221 C 135/2022-32 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 2. 5. 2022 domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 3 840 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jakožto zaměstnavatel žalovaného uhradila za žalovaného dluh, který žalovanému vznikl za trvání pracovního poměru na zdravotním pojištění po dobu jeho neomluvené absence v zaměstnání. Dluh, který činí žalovanou částku, žalovaný neuhradil, ač k tomu byl vyzván. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, pracovní smlouva, přehled neomluvené nepřítomnosti žalovaného, přehled zdravotního pojištění za období 6/ 2021 a 7/ 2021, okamžité zrušení pracovního poměru včetně dodejky, předžalobní upomínka žalobkyně včetně dodejky, předžalobní výzva včetně dodejky) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 3. 2021 pracovní smlouvu, na základě které vznikl pracovní poměr mezi žalovaným jako zaměstnancem a žalobkyní jako zaměstnavatelem. Žalovaný v období od 20. 5. 2021 do 27. 7. 2021 měl neomluvené absence, žalobkyně ukončila pracovní poměr s žalovaným okamžitým zrušením pracovního poměru s datem 30. 6. 2021, které bylo žalovanému doručeno. Žalobkyně za období měsíce června a část července 2021 odvedla za žalovaného pojistné na veřejné zdravotní pojištění v celkové výši 3 840 Kč, které jí žalovaný, ač k tomu byl opakovaně vyzýván, dosud žalobkyni neuhradil. 4. Podle § 5 odst. 1 až 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna), u níž je pojištěnec pojištěn. 5. Podle § 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. 6. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 3 840 Kč představující žalobkyní odvedené pojistné za žalovaného na veřejné zdravotní pojištění za červen a část července roku 2021 v souladu se shora citovaným ustanovením § 5 zák. č. 592/1992. Tato částka měla být žalovanému sražena ze mzdy, ale vzhledem k tomu, že žalovaný v uvedeném období neomluveně absentoval a neměl tak nárok na mzdu, nemohla mu žalobkyně provést srážku této částky z jeho mzdy. Žalovaný je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 3 840 Kč, žalobkyni vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ustanovení § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ustanovení § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případě bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Žalobkyně poprvé vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 22. 9. 2021, kterou byl žalovaný vyzván k plnění nejpozději do 8. 10. 2021. Od 9. 10. 2021 je tak žalovaný v prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů právního zastoupení žalobkyní advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif za 3 úkony právní služby po 1 000 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, 21 % DPH z uvedeného ve výši 819 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně k rukám zástupce žalobkyně.