222 C 140/2022-42 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se podanou žalobou ve znění doplnění domáhal proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplacení příspěvku určeného zákonem (zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ Zákon“) za přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, [registrační značka], [příjmení] [číslo] (dále jen„ Vozidlo“). Vozidlo bylo v době od 7. 5. 2020 do 7. 3. 2021 v rozporu se Zákonem žalovaným provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení). Dlužná částka 1 520 Kč se skládá z příspěvku ve výši 1 220 Kč a částky 300 Kč za uplatnění a vymáhání pohledávky, resp. upomínání. Žalovaný dluh neuhradil, a to ani přes výzvy žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání, které se ve věci konalo dne 28. 11. 2022, se pak bez omluvy své neúčasti nedostavil, a to přesto, že mu předvolání k prvému jednání ve věci bylo řádně doručeno již dne 20. 10. 2022, tedy ve lhůtě více než deset dnů přede dnem konání jednání. Žalovaný byl zároveň poučen, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může soud ve věci rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 3. Žalobce (resp. jeho zástupkyně), který se k jednání soudu dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. Protože tedy v řízení byly splněny předpoklady pro tento postup, soud ve smyslu shora citovaného ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. vyhlásil ve věci rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě ve výroku I. rozsudku vyhověl, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu vzal za nesporná. Soud věc právně posoudil dle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť nebyly shledány podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 5. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce zaslal žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z ustanovení § 151 odst. 2 věta první in fine o. s. ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 858,59 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (jedná se o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, u zdejšího soudu např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a další) za 2 úkony právní služby po 200 Kč ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, odměna za výzvu k plnění zaslaná advokátem nebyla pro neúčelnost přiznána s ohledem na množství dřívějších neúspěšných výzev, za něž je ostatně žalobci již přiznána náhrada), dále byla žalobci přiznána náhrada za účast na jednání dne 28. 11. 2022, odměna za jeden úkon právní služby činí v tomto případě podle § 7 bod 3 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 1 000 Kč, žalobci dále náleží 200 Kč jako režijní náhrada podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky (2 x 100 Kč) a 300 Kč jako režijní náhrada podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 50 Kč (tj. 3 započaté půlhodiny po 100 Kč za cestu na jednání na trase Praha - Kladno a zpět, krácená na 1/6, když zástupce zastupoval u zdejšího soudu žalobce tentýž den u šesti jednání) a náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 81,9 Kč na stejné trase o celkové ujeté vzdálenosti 64 km osobním vozidlem tov. zn. Ford Focus, [registrační značka] dle předloženého technického průkazu, a to s kombinovanou spotřebou 6,7 l /100 km při průměrné ceně pohonné hmoty (BA) 44,50 Kč l a paušální sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel pro rok 2022 ve výši 4,70 Kč dle vyhlášky č. MPSV č. 116/2022 Sb., taktéž kráceno na 1/6. Dále žalobci náleží náhrada za 21% DPH (vyjma soudního poplatku) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představovaná částkou 426,69 Kč, neboť zástupkyně žalobce jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala.