ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2022:223.C.119.2022.1 Datum: 2022-09-01 Předmět: o zaplacení 6 709 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", ["bezdůvodné obohacení""insolvence""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 6 709 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 6 709 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému na jeho bezhotovostní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 4 100 Kč, žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit do 9. 1. 2020 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 182 Kč a poplatkem za prodloužení splatnosti ve výši 1 427 Kč, což neučinil, přestože byl o zaplacení upomínán. Smlouva byla uzavřena po registraci žalovaného na webových stránkách [webová adresa], po prověření úvěruschopnosti skrze lustrace v databázích insolvence, exekucí, CRKI a BRKI. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021, tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 6 709 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 10. 1. 2020. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok z úvěrové smlouvy za prokázaný, navrhla uložit žalovanému povinnost vydat bezdůvodné obohacení spočívající v převedených finančních prostředcích na jeho účet.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se, přestože byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce z jednání omluvila, odročení nežádala, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru včetně dodatku, kterým měla být prodloužena splatnost úvěru. Listina však nebyla specifikována číslem ani nebyla datována, především však nebyla podepsána žalovaným, a to žádným způsobem. Pro zachování písemné formy by musela být opatřena elektronicky uznávaným podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jinak uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovaným žalobkyně neprokázala, pouhé tvrzení o elektronicky uzavřené smlouvě po registraci žalovaného v systému právní předchůdkyně žalobkyně na webových stránkách [webová adresa] není dostatečným důkazem, projevem vůle žalovaného není ani uvedení jeho osobních údajů na předložených listinách, přičemž k takovým údajům má přístup v podstatě kdokoli, nikoli pouze žalovaný osobně.
4. Ani z ostatních předložených listin (všeobecné obchodní podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) soud nezjistil odlišné skutečnosti svědčící pro opačný právní závěr.
5. Soud nemohl žalobkyni s ohledem na její nepřítomnost u jednání poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., když toto poučení se poskytuje účastníku pouze u jednání. Soud není povinen za tímto účelem jednání odročovat ani poskytovat poučení jiným způsobem, když účastník je povinen se na jednání dostavit, v opačném případě nést procesní následky své neúčasti.
6. Z předložené smlouvy ani z jiných důkazů navíc nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem zkoumala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a nedostála tak své povinnosti stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
7. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení předžalobní výzvou ze dne 6. 2. 2022, kterou odeslala téhož dne. Lhůtu ke splnění stanovila do tří dnů.
8. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem odeslaným dne 6. 2. 2022.
9. Za dané situace soud věc posoudil podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně uzavřela právě s žalovaným smlouvu tvrzeného obsahu ve znění předloženého dodatku. Protože však v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet finanční prostředky v celkové výši 4 100 Kč a v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný cokoli žalobkyni nebo její právní předchůdkyni zaplatil, byl nárok žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 an. o. z., v této výši uznán za oprávněný a žalovanému byla ve výroku I. rozsudku uložena povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku z titulu bezdůvodného obohacení.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud tudíž přiznal žalobkyni také úroky z prodlení z částky 4 100 Kč ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od 10. 2. 2022, přičemž vyšel z toho, že žalovaný byl žalobkyní k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne 6. 2. 2022 do tří dnů, splatnost nastala 9. 2. 2022. Od následujícího dne, tj. od 10. 2. 2022, je žalovaný v prodlení.
11. Co do zbývající části jistiny a úroku z prodlení nad rámec přiznaného byla žaloba s ohledem na neprokázání uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného rozsahu právě s žalovaným zamítnuta.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 464 Kč, přičemž tato částka představuje 22,22 % z jejich celkové výše 2 089 Kč (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 61,11 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,89 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 709 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O jejich splatnosti k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.