223 C 248/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru s tím, že na základě smlouvy uzavřené elektronicky, přičemž elektronickým podpisem je zadaný SMS kód, žalobkyně poskytla žalované na účet částku [částka], žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí a úrokem v měsíčních splátkách, což ve lhůtě splatnosti neučinila, žalobkyni uhradila celkem [částka]. Strany sjednaly další služby za poplatky (bezpečná splátka – odklad za [částka] měsíčně, korunový odklad – za poplatek [částka]). V souvislosti s prodlením vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu 2 x [částka] a 10 % z nesplacené jistiny a úroků, tj. [částka], a účelně vynaložené náklady [částka], úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě potvrdila uzavření smlouvy uvedeným způsobem s tím, že celkem měla žalobkyni uhradit [částka], přičemž dosud uhradila [částka]. V průběhu splácení měla zdravotní problémy, proto došlo ke snížení příjmů a žádala o odklad splátek, řádně hradila do dubna 2021, poté již plnila jen částečně. Namítala neplatnost smlouvy a sjednaných nároků z různých důvodů (rozpor s dobrými mravy a porušení principu ochrany spotřebitele), dále poukazovala na nesrozumitelnost a neprověření úvěruschopnosti. Co se týká majetkových poměrů, měsíční příjem činí [částka], pobírá invalidní důchod, má závazky vůči různým věřitelům. 3. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná uvedla, že s přítelem měli více úvěrů, v době sjednávání řešeného úvěru bydleli v podnájmu s platbami [částka] měsíčně, žalovaná pobírala invalidní důchod [částka] měsíčně a mzdu [částka] měsíčně, smlouvu sjednala se žalobkyní online, nepamatuje si, co dokládala k úvěruschopnosti, měla již u žalobkyně úvěr z listopadu 2017 na pořízení auta ve výši [částka], tento splatila předčasně v srpnu 2020. 4. Soud provedl dokazování úvěrovou smlouvou spolu s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkovým kalendářem a sazebníkem poplatků, výpisem čerpání, splátek a úhrad, potvrzením o proplacení smlouvy včetně potvrzení o provedené platbě a výpisu z osobního účtu žalované za říjen 2018, přehledem žalované o čerpání a splátkách úvěru, výzvou k zaplacení, zesplatňujícím dopisem, předžalobní výzvou k plnění včetně podacího archu, lékařskou zprávou a potvrzením [stát. instituce] o vyplacených dávkách nemocenského pojištění. 5. Takto soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: žalobkyně dne [datum] převedla na účet žalované č. [bankovní účet] částku [částka] (o tom svědčí potvrzení o platbě a výpis ze specifikovaného účtu žalované). Žalovaná v rámci dílčích plateb v období od [datum] do [datum] uhradila žalobkyni celkem [částka] (podle přehledu žalované [částka]), v mezidobí byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. Předžalobní upomínkou odeslanou [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu do 30 dnů od sepsání. Podle výpisu ze systému žalobkyně měla být žalované odeslána SMS zpráva na telefonní číslo [tel. číslo] s kódem (elektronický podpis). Žalovaná trpí psychickým onemocněním (více diagnóz), je léčena od roku 2008 na psychiatrii, dlouhodobě jsou jí vypláceny dávky nemocenského pojištění. 6. K procesu zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně nepředložila žádné listiny, přestože dle žalobních tvrzení hodnotí credit scoring, zjišťuje poměry spotřebitelů a provádí lustrace v registrech. 7. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že smlouvu uzavřela s žalovanou právě v daném znění, které soudu předložila, a zároveň že před sjednáním smlouvy řádně a zákonu odpovídajícím způsobem prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a připravila se tak o možnost poučení, přičemž dle ustálené rozhodovací praxe jej soud poskytuje pouze při jednání a není povinen jednání za tímto účelem odročovat, žalobkyně musí nést procesní následky své neúčasti. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18) 11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Soud má po provedeném dokazování za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně vyhodnotit za uzavření dohody mezi účastníky právě v daném znění. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena elektronicky, chybí podstatná náležitost právního jednání – řádný elektronický podpis jednající osoby, přičemž dostatečné záruky o tom, že jednala právě daná osoba a především daným způsobem, poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. V řízení tudíž nebylo prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena s žalovanou v daném znění, když z dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. 13. Na tomto místě soud dodává, že i pokud by uzavření smlouvy tvrzeného obsahu prokázáno bylo, soud by ji posoudil jako absolutně neplatnou, jelikož žalobkyně neprokázala, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a tudíž neodstála své povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je právě absolutní neplatnost právního jednání, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). 14. Za situace, kdy žalobkyně poskytla žalované na její účet částku [částka] a žalovaná uhradila žalobkyni celkem [částka] tak soud dospěl k závěru, že na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení, naopak žalovaná poskytnutou částku přeplatila, a proto soud žalobu zamítl v celém rozsahu. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy ve věci zcela úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala.