224 C 300/2022-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou. Nárok vyplýval ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 7. 2. 2020, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 10 000 Kč, kterou se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, a to do 2. 4. 2021. Žalovaná úvěr řádně neuhradila a zaplatila pouze 2 400 Kč. Žalovaná neuhradila zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7. 1. 2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně se domáhala toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacenou část jistiny, dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 487,67 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8, 25% z částky 7 600 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 2. 2020 a z karty zákazníka soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřel smlouvu, dle níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala jistinu vrátit spolu se sjednanými úhradami, to vše v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila na dluh částku 2 400 Kč. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaná splatila jakoukoli částku nad rámec tvrzení žalobkyně. 4. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 5. 2022 spolu s podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované výzvu, v níž ji vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do 21. 5. 2022 a upozornila ji na možnost soudního vymáhání pohledávky. 5. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou dne 7. 1. 2022, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2022 zaslané žalované. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná či nikoli. Částku 10 000 Kč žalovaná převzala, dle tvrzení žalobkyně uhradila pouze částku 2 400 Kč, žalovaná tvrzení žalobkyně nerozporovala. Žalobkyně požaduje po žalované pouze uhrazení jistiny, částku, kterou žalované poskytl právní předchůdce žalobkyně, sníženou o přijaté platby, tedy 7 600 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaná musela jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o úvěru byla neplatná. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč. 10. Žalobkyni vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklo také právo na úrok z prodlení dle §1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce (do 21. 5. 2022), tj. od 22. 5. 2022. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 3. 4. 2021 do 7. 1. 2022 ve výši 487, 67 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8, 25% z částky 7 600 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, rozhodl tedy soud tak, jak je uvedeno shora (výrok II). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.