225 C 107/2022-40 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 1 448,58 Kč z titulu nezaplacené spotřeby energie. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná podle uzavřené smlouvy s [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) ze dne 23. 10. 2019 odebírala v období od 13. 2. 2020 do 30. 11. 2020 elektrickou energii, přičemž za realizovanou spotřebu žalovaná nezaplatila. Dne 13. 10. 2017 došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni ke dni 16. 2. 2022, kdy byla připsána kupní cena na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Postoupení pohledávky oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované dopisem ze dne 3. 3. 2022. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 1 448,58 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 23. 10. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie k odběrnému místu na adrese [adresa žalované]. Dle této dohody se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované sdružené služby dodávky elektrické energie a žalovaná se zavázala za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku právní předchůdkyně žalobkyně na základě vystavených faktur. Splatnost faktur byla sjednána na patnáctý den ode dne vystavení. Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala elektrickou energii do odběrného místa a za období od 13. 2. 2020 do 30. 11. 2020 vystavila fakturu [číslo] ve výši 8 448,58 Kč se splatností ke dni 18. 12. 2020 (na tuto fakturu uhradila žalovaná pouze 7 000 Kč, zbývá tedy ještě doplatit 1 448,58 Kč), žalovaná však vyfakturované plnění neuhradila, a to ani na opakované upomínky právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2017 včetně jejich dodatků došlo ke dni 16. 2. 2022 k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalované oznámila právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 3. 3. 2022. 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 6. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o. z., jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo bez pochyb zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované plnění na základě platné smlouvy a žalované vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento závazek splnila. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti vyúčtování dostala do prodlení s peněžitým plněním. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení taktéž prokázáno. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 448,58 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.