225 C 2/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že jde o dluh žalované ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (dále též jen„ smlouva o elektřině“) uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalované elektřinu na odběrné místo na adrese [adresa]. Žalobkyně se domáhá zaplacení smluvní pokuty, která byla sjednána v rámci ostatních ujednání smlouvy o elektřině pro případ, že žalovaná opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost ze smlouvy, a to ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce trvání smlouvy. Smlouva o elektřině byla uzavřena na dobu určitou v délce 30 měsíců od [datum] s možností automatické prolongace. Žalovaná neuhradila zálohy za srpen 2020 a únor 2021, a proto žalobkyně dne [datum] ukončila dodávku elektřiny. Smluvní pokuta tak odpovídá 8 měsícům po [částka], přičemž na její úhradu žalobkyně započetla částečnou úhradu žalované ve výši [částka]. Žalovaná smluvní pokutu neuhradila ani k předžalobní výzvě žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Dne [datum] účastníci podepsali smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny s účinností od [datum] do odběrného místa na adrese [adresa] na dobu určitou v délce 30 měsíců s automatickým prodloužením o 24 měsíců, neprojeví-li žalovaná nesouhlas. Smlouva byla uzavřena pro kategorii Domácnost. Ve smlouvě je uvedeno, že cena za služby bude stanovena ceníkem žalobkyně. Ze str. 1 smlouvy nepřehledného a nesrozumitelného článku označeného nadpisem„ Ostatní ujednání“ bylo zjištěno, že v případě, že zákazník sám ukončí smlouvu před sjednanou dobou jejího trvání, popř. učiní kroky k tomu vedoucí (např. vystaví plnou moc ke změně dodavatele), nebo opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany žalobkyně), je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] (pro kategorie Domácnost) za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na dodávky elektřiny, ale i faktury obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Z čl. 8 těchto podmínek bylo zjištěno sjednání práva žalobkyně odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení povinností zákazníka ze smlouvy, za což se výslovně považuje prodlení se splněním peněžitého závazku trvajícího déle než 15 dnů. 5. Dopisem odeslaným dne [datum] oznámila žalobkyně přerušení dodávky. Odstoupením ze dne [datum] žalobkyně žalované oznámila, že od smlouvy o elektřině odstupuje pro opakované nehrazení pohledávek žalovanou. 6. Ve vyúčtování smluvních pokut ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu [částka] za předčasné ukončení smlouvy o elektřině za 8 měsíců po [částka]. 7. Dne [datum] zaslala žalobkyně na adresu žalované dle smlouvy předžalobní upomínku, kterou žádala zaplacení výše uvedené smluvní pokuty. 8. Soud neprovedl důkaz smlouvami o sdružených službách dalších dodavatelů, články, rozhodnutími krajských soudů ani kalkulací roční platby za dodávku plynu. Jednalo se o listiny obecného rázu, z nichž nemohly vyplynout žádné relevantní skutečnosti, které se vztahují přímo k projednávané věci. Rozhodnutí jiných soudů neobsahují žádná skutková zjištění, nýbrž toliko podporují právní argumentaci žalobkyně, a proto není třeba je provádět k důkazu. Soud navíc vycházel z níže citované judikatury Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího, která je konstantní, dosud nebyla překonána a s níž se plně ztotožňuje. 9. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění. 10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva o elektřině byla uzavřena mezi podnikatelkou (žalobkyní) a spotřebitelkou (žalovanou), na místě bylo tedy i aplikovat úpravu spotřebitelských smluv podle § 1810 a násl. občanského zákoníku. 11. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 12. Podle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 14. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na kterou lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle § 2079 a násl. občanského zákoníku jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. 16. Soud žalobkyni nevyhověl, neboť ujednání, o která se opírá žalovaná smluvní pokuta, shledal nepřiměřenými podle § 1813 občanského zákoníku a v souladu s § 1815 občanského zákoníku k nim nepřihlédl z následujících důvodů. 17. Předně je nutno konstatovat, že předmětné ujednání – přestože je formálně označeno jako„ pokuta“ – nelze po právní stránce považovat za smluvní pokutu ve smyslu § 2048 občanského zákoníku. Z tohoto ustanovení plyne, že smluvní pokutu lze ujednat toliko„ pro případ porušení smluvené povinnosti“. I konstantní judikatura dovozuje, že smluvní pokutu lze sjednat pouze pro případ porušení smluvní povinnosti, a nikoliv jiné právní skutečnosti, zejména výkonu práva (mezi které řadí mj. odstoupení či výpověď smlouvy druhou stranou, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4469/2010). 18. V daném případě je„ smluvní pokuta“ konstruována, zjednodušeně vyjádřeno (celé ujednání je totiž obtížně srozumitelné), tak, že žalobkyně je oprávněna ji žádat, jestliže zákazník opakovaně poruší platební povinnost ze smlouvy. Potud je vše v pořádku. Výše„ pokuty“ se však odvíjí od doby ukončení nebo přerušení dodávky ze strany žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy. Přerušení (ukončení) dodávky elektřiny přitom právem žalobkyně plynoucím z § 30 odst. 1 písm. d) energetického zákona, resp. § 61 odst. 1 písm. d) energetického zákona, které nemusí nikdy využít. Jinak řečeno, dokud žalobkyně nevyužije svého práva přerušit (ukončit) dodávku zákazníkovi (což je co do důsledků srovnatelné s odstoupením od smlouvy), právo na„ pokutu“ jí nevznikne, neboť ani nelze určit její výši. Právní skutečností, která