227 C 31/2022-32 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] v 10:32 hod. cestoval tramvají [číslo] provozovaným žalobkyní bez platné jízdenky. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného [částka] a přirážky k jízdnému [částka], což žalovaný nezaplatil. Žalobkyně rovněž žádá zákonný úrok z prodlení z těchto částek ode dne následujícího po jízdě bez platné jízdenky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalovaného se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný dne [datum] v 10:32 hod. cestoval tramvají [číslo] kterou provozovala žalobkyně. Při kontrole pověřenou osobou neměl žádný jízdní doklad a byl vyzván k zaplacení přirážky, která mu byla uložena. Na místě ji nezaplatil. Podle tarifu žalobkyně činilo jízdné [částka] a přirážka k jízdnému dle přepravních podmínek [částka]. Žalovaný neuhradil ničeho ani následně, přestože mu žalobkyně adresovala i předžalobní výzvu. 5. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. (zákon o dráhách), je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Podle § 18a zák. č. 111/1994 Sb. (silniční zákon) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o dráhách (obdobně podle 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku [částka], s účinností od [datum] částku [částka]. 6. Podle § 7 odst. 1 věty první vyhlášky o přepravním řádu cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 3 cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Podle odst. 5 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou. Podle odst. 6 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 7. Žalovaný cestoval tramvají, kterou provozovala žalobkyně, tedy využíval plnění z přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), avšak bez platného jízdního dokladu. Nesplnil tedy povinnost prokázat se platným jízdním dokladem § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách). Výše přirážky vyplývá z přepravních podmínek žalobkyně a je v souladu s limitem podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě. Jízdné bylo splatné před nastoupením do vozidla, popř. v něm (§ 7 odst. 3 a 5 vyhlášky o přepravním řádu) a přirážka na výzvu přímo na místě (§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o dráhách), tedy také nejpozději v den jízdy (srov. výše). Žalovaný neuhradil ničeho, a je proto od dne následujícího po jízdě v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni od tohoto dne náleží i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po [částka] podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o.s.ř. v sazbě 21 % ve výši [částka]. K náhradě nákladů řízení náleží i žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí [částka]. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Postup podle § 14b advokátního tarifu žalobkyně sama navrhovala a je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 10. Pro úplnost soud dodává, že žádosti zástupce žalobkyně o doručování do datové schránky jeho substituta dle § 46a odst. 2 o.s.ř nelze vyhovět, neboť soud je povinen doručovat přímo k rukám zástupce účastníka, potažmo do jeho datové schránky. Je-li takovým zástupcem advokát, který má ze zákona zřízenu (a zpřístupněnu) datovou schránku, je soud povinen doručovat výlučně do této datové schránky advokáta dle § 45 odst. 2 a § 50b odst. 1 a 2 o.s.ř., § 4 a § 17 zákona [číslo] o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (srov. dále např. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, či JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019 (komentář k § 46a o.s.ř.).