23 C 3/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena smlouvy o půjčce, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotově peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit do [datum] formou [anonymizováno] týdenních splátek po [částka] spolu s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaná půjčku řádně a včas nesplácela, uhradila celkem [částka]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení částky [částka] (dlužná jistina a souhrnný poplatek), kapitalizovaných úroků [částka] (z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti do postoupení pohledávky), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení [částka] (z dlužné jistiny od [datum] do postoupení pohledávky) a úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] (následující den po postoupení) do zaplacení, stejně jako úrok z prodlení. Žalovaná nezaplatila ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy, přestože byla řádně předvolána, nedostavila. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. 3. Z předložených listin, tj. ze smlouvy o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek, karty zákazníka, přehledu půjčky, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení spolu s podacím lístkem a předžalobní výzvy spolu s podacím lístkem učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně sjednala se žalovanou dne [datum] smlouvu, na základě které jí poskytla hotově při podpisu smlouvy částku [částka], naproti tomu žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu se souhrnným poplatkem [částka] formou [anonymizováno] týdenních splátek po [částka] s první splátkou splatnou dne [datum]. Úrok byl sjednán v rámci poplatku v pevné výši [částka], a dále ve výši 23,72 % ročně. Pojištění nebylo smlouvou sjednáno. Podle přehledu uhradila žalovaná celkem částku [částka]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena, žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení před podáním žaloby výzvou odeslanou dne [datum] s uvedením lhůty k plnění do [datum]. 4. Před poskytnutím úvěru zjistila právní předchůdkyně od žalované údaje týkající se jejích poměrů. Takto žalovaná uvedla, že je [anonymizováno], bez/se [anonymizováno] vzděláním, má [anonymizováno] nezaopatřené dítě, žije v nájmu, je v domácnosti a evidovaná jako uchazeč o zaměstnání. [obec] mzda činí [částka], další příjmy činí [částka], za nájem platí [částka] a další výdaje činí [částka]. Z celkových příjmů [částka] činí výdaje [částka], použitelný příjem byl zjištěn ve výši [částka]. Údaje byly ověřeny nájemní smlouvou, SIPem, výměrem podpory/důchodu. Doplněny jsou„ hmotná nouze“ k čisté mzdě a„ příspěvek na bydlení“ k dalším příjmům. Žalobkyně žádnou z uvedených listin k prokázání ověření zjištěných údajů nepředložila. 5. Při jednání nemohl soud poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu § 118a odst. 1,3 o. s. ř. zejména co se týká doplnění tvrzení a předložení důkazů ve věci zjišťování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Žalobkyně se jednání nezúčastnila a o poučení se připravila. 6. Právně soud věc posoudil podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy právní úpravy účinné v době tvrzeného právního jednání. 7. Podle § 9 odst. 1 citovaného zákona věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017 čj. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 9. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že smlouva o půjčce sjednaná mezi stranami je absolutně neplatná. Žalovaná smlouvu uzavřela jako spotřebitel, což vyplývá zejména z označení její osoby na smlouvě rodným číslem a bydlištěm. Na smlouvu je proto nutné pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou úpravě shora citovaného zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala úvěruschopnost žalované, k tomu předložila kartu zákazníka s vyplněnými údaji. Nepředložila však soudu listiny, kterými by prokázala, že údaje poskytnuté žalovanou řádně ověřila a tudíž z nich mohla a měla při vytváření závěru o schopnosti či neschopnosti splácet úvěr vycházet. Neunesla tudíž své důkazní břemeno. V tomto smyslu soud poukazuje na nezbytnost ověření údajů poskytnutých spotřebitelem, v tomto případě žalovanou, přičemž např. výdaje za nájemní bydlení ve výši [částka] jsou částkou absolutně nereálnou za situace, kdy nebyly zjišťovány další okolnosti (spolubydlení, dotované bydlení apod.). Právní předchůdkyně žalobkyně měla být obezřetnější a v rámci uvedeného procesu požadovat detailnější informace a zejména předložení listin k ověření údajů. 10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Za situace, kdy smlouva o půjčce byla shledána absolutně neplatnou, avšak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu částku [částka] a žalovaná vrátila pouze částku [částka], vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši [částka], které je žalovaná povinna vydat žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. 11. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] určením splatnosti dne [datum], od následujícího dne je žalovaná v prodlení. 12. Co do zbytku byla žaloba s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce zamítnuta. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.