23 C 6/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce podal dne [datum] návrh na snížení výživného počínaje únorem 2019 na částku 3 500 Kč. V žalobě rovněž uvedl, že dlužné výživné hodlá zaplatit v pravidelných splátkách po 3 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným. Žalobu odůvodnil tím, že naposledy bylo o výživném rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu čj. 42 P 5/20102-1188 ze dne 30. 10. 2020, a protože tímto rozsudkem bylo uloženo výživné vyšší, než je schopen hradit, domáhá se snížení výživného. Tento návrh podal zejména poté, co se v září 2021 natrvalo po 16 letech strávených ve [příjmení] [jméno] vrátil do České republiky, a to zejména ze zdravotních důvodů. Uvedl, že žije v domě svého bratra spolu s ním a jeho rodinou, a měsíčně na provoz domácnosti přispívá částkou 3 000 Kč měsíčně. Uvedl dále, že je zaměstnán u [právnická osoba] s. r. o. se sídlem v [obec] na pozici dělníka, kdy jeho plat činí měsíčně cca 16 000 Kč, a to z důvodu, že u něho přetrvává tzv. postcovidový syndrom spojený s řadou obtíží, kdy zdravotní komplikace stěžují výkon jeho zaměstnání. V žalobě rovněž zmínil, že má další vyživovací povinnost k nezletilému synovi [anonymizováno], narozenému [datum], a do května 2021 měl vyživovací povinnost i ke své družce, která zcela bez příjmu (kromě příspěvku na dítě) zajišťovala péči o syna. Od září 2021 přispívá družce na výživu nezletilého syna 3 000 Kč měsíčně. V neposlední řadě v žalobě zmínil, že ho mrzí, že s ním dcera nikdy oficiální cestou nekomunikovala a uvedl, že má za to, že soud při posledně stanoveném výživném nebral v potaz jím uváděné skutečnosti a stanovil mu výživné nepřiměřeně vysoké. 2. Za této situace, kdy žalobce žádal snížit výživné počínaje únorem 2019 a dále žádal, aby dlužné výživné byl povinen zaplatit v pravidelných splátkách po 3 000 Kč, byl z důvodu nejasnosti vyzván zdejším soudem usnesením ze dne [datum] k doplnění tvrzení a uvedení petitu do souladu s doplněným tvrzením. Poté žalobce doplnil žalobu v tom smyslu, že navrhl snížit výživné od února 2019 a umožnění mu dlužné výživné splácet ve splátkách, kdy měl na mysli případný dluh za dobu zletilosti žalované, tj. od [datum] do února 2019. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí, neboť dle jejího názoru je celá žaloba formulována jako opožděný opravný prostředek proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne [datum]. Uvedla, že žalobce nevyužil své možnosti bránit se řádnými opravnými prostředky, když namísto toho se řízení vyhýbal, nepřebíral obsílky soudu a celou záležitost, kterou vnímá jako nepříznivý výsledek řízení, si žalobce způsobil sám svými obstrukcemi. Žalovaná dále uvedla, že u zdejšího soudu je vedeno pod sp. zn. [spisová značka] proti žalobci i trestní řízení, a to pro podezření z přečinu zanedbání povinné výživy. Dále zmínila, že proti žalobci jako povinnému je pod sp. zn. [spisová značka] vedeno exekuční řízení soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., a to za účelem vymožení pohledávky na dlužném výživném přiznaném rozsudkem zdejšího soudu čj. 42 P 5/2012-415 ze dne 4. 3. 2013 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze čj. 32 Co 271/2013-640 ze dne 26. 5. 2014 (když dosud soudní exekutor vymohl 10 733 Kč), a dále je pod sp. zn. [spisová značka] vedeno exekuční řízení týmž soudním exekutorem, a to za účelem vymožení doplatku na zvýšeném výživném dle rozsudku zdejšího soudu čj. 42 P 5/2012-1188 ze dne 30. 10. 2020. Dále žalovaná uvedla, že od prosince 2018 vede řízení i Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí řízení o vymáhání dlužného a běžného výživného ze zahraničí prostřednictvím vymáhacích orgánů ve [příjmení] [jméno] pod sp. zn. UMPOD- UMČ0714/18, když aktuální dluh na výživném činí částku téměř 484 267 Kč. Je tomu tak za situace, kdy žalobce zaplatil výživné své dceři v dubnu 2018 a od dovršení její zletilosti neplatí ničeho. Protože žalovaná se i nadále studiem připravuje na své budoucí povolání na vysoké škole v magisterském studiu na EDHEC Business School v [jméno] ve Francii, jeví se návrh na zpětné snížení výživného od února 2019 jako účelový pokus ze strany žalobce snížit svůj dluh a zlepšit tak pozici v trestním řízení. Ohledně zmíněného zaměstnání, kdy žalobce zastává nekvalifikovanou pozici dělníka, kdy se jeho příjem snížil na cca 18 % předchozího příjmu ve [příjmení] [jméno], se žalovaná vyjádřila tím způsobem, že se bez důležitého důvodu žalobce vzdal výhodnějšího zaměstnání. Pokud za důvod žalobce uvedl zdravotní potíže, tak tyto uvedl již v předchozím řízení o určení výživného (pakostnice), nejedná se proto o skutečnost novou. Žalobce nedoložil žádný důkaz, který by potvrdil dopad na pracovní uplatnění. Žalovaná ve svém vyjádření dále zmínila, že v předchozím řízení uváděl žalobce nepravdivé údaje, kdy při jednání soudu dne [datum] nepravdivě uváděl, že není vlastníkem domu na adrese [adresa žalobce], [anonymizováno], ve [příjmení] [jméno], proto uvedla, že se skepsí přistupuje k tvrzení žalobce, že za bydlení v rodině bratra přispívá částkou 3 000 Kč, rovněž tak že na nezletilého syna platí výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Je tomu tak i proto, že při výslechu dne [datum] u vrchního soudu v hrabství [anonymizováno] žalobce uvedl, že mu nebylo nařízeno platit výživné pro žádné dítě. Žalovaná popřela, že nikdy s ním oficiální cestou nekomunikovala, neboť s ním komunikovala dopisem a e-mailem, nicméně toto považuje pro projednání věci za irelevantní. Žalovaná rovněž uvedla, že i po doplnění žaloby k výzvě soudu je zatím návrh neurčitý, neboť není zřejmé, v jaké výši má být dle představ otce stanoveno dlužné výživné. 4. Za této situace na základě plné moci převzala právní zastoupení žalobce advokátka, která upřesnila, že požaduje snížení výživného na 2 500 Kč od [datum] do [datum], a na 3 500 Kč od [datum] dále. Tím žádá o změnu rozsudku Okresního soudu v Kladně čj. 42 P 5/2012-1188 ze dne 30. 10. 2020. Požadavek odůvodnila nejprve postupnou a následně skokovou změnou poměrů na straně žalobce, přičemž ke skokové změně došlo až v druhé polovině roku 2021 v souvislosti se zdravotními potížemi žalobce a jeho přestěhováním do České republiky. Žalobce rovněž zmínil, že v rozsudku ze dne [datum] se vychází z nejvyššího dosahovaného výdělku, který žalobce vykazoval v období před pandemií Covid 19 a zhoršením jeho zdravotního stavu. Uvedl, že již od září 2019 mu bylo přidělováno méně hodin práce. Žalobce neodešel ze zaměstnání proto, že by se nezodpovědně vzdal výdělku, ale proto, že jeho výdělky se ze zdravotních důvodů neustále zhoršovaly. Za této situace se jeho výdaje zvyšovaly v souvislosti s náklady na život a zdravotní péčí v [anonymizováno], rovněž tak se navyšovaly plněním další vyživovací povinnosti pro svého nově narozeného syna. Proto se po rozchodu s matkou syna rozhodl k návratu do České republiky. Žalobce dále uvedl, že plně respektuje rozhodnutí žalované a její matky ohledně studia ve [země] i přesto, že sám na tato rozhodnutí neměl žádný vliv, neboť byl ze života své dcery fakticky vyloučen. Nicméně dále uvedl, že není již v jeho možnostech studium dcery dotovat tak vysokou částkou výživného, jakou by si žalovaná představovala a jaká jí byla soudem přiznána. V průběhu řízení žalobce svůj požadavek následně upravil, požádal o změnu své žaloby a požadoval, aby soud výživné snížil na 3 500 Kč měsíčně od [datum] dále. Soud změnu žaloby připustil a za této situace soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal snížit výživné z částky 10 000 Kč měsíčně na částku 3 500 Kč měsíčně počínaje listopadem 2020. 5. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 3. 2013 čj. 42 P 5/2012-415, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2014 čj. 32 Co 271/2013-640, soud zjistil, že původní rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24. 9. 2007 čj. 25 P 53/2003-134, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2008 čj. 25 Co 578/2007-147, se ve výroku o výživném změnil tak, že otci byla stavena povinnost platit v období od [datum] do [datum] výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně. Celková dlužná částka činila 78 000 Kč, a od [datum] ve výši 7 000 Kč měsíčně. Následně matka žalované podala dne [datum] návrh, kterým se domáhala změny dosavadního rozhodnutí. Zdejší soud o tomto návrhu rozhodl svým rozsudkem čj. 42 P 5/2012-1188 ze dne 30. 10. 2020, kterým byla otci stanovena vyživovací povinnost ve výši 9 000 Kč měsíčně za období od [datum] do [datum] a dále od [datum] soud zvýšil výživné na 10 000 Kč měsíčně. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši 115 000 Kč byl otec povinen doplatit do půl roku od právní moci tohoto rozsudku. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 6. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek, nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 7. Ve smys