27 C 44/2022-54 — Okresní soud v Kladně

Zástavní věřitelka se domáhala nařízení soudního prodeje shora označené nemovité zástavy s odůvodněním, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] na ni přešla pohledávka společnosti [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] za zástavními dlužníky ve výši ve výši 2 651 059,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 651 059,59 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 3,25 % ročně z částky 2 651 059,59 Kč od [datum] do zaplacení, která je na základě zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum] zajištěna zástavním právem na nemovité zástavě označené ve výroku tohoto usnesení (dále jen„ zástava“) v podílovém spoluvlastnictví zástavních dlužníků. Zástavní věřitelka k návrhu v elektronické podobě připojila konvertovanou úvěrovou smlouvu i zástavní smlouvu (podpisy zástavních dlužníků na této smlouvě jsou úředně ověřeny) a výpis z katastru nemovitostí potvrzující, že spoluvlastníky nemovité zástavy jsou zástavní dlužníci. S ohledem na cizí prvek v řízení v podobě ukrajinského státního občanství zástavní dlužnice a rumunského státního občanství zástavního dlužníka se soud při posouzení věci nejprve zabýval otázkou své pravomoci (mezinárodní příslušnosti) a otázkou rozhodného práva. Ve vztahu k zástavní dlužnici soud dle čl. 48 odst. 1, 2, 3 a 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, vyhlášené jako sdělení [číslo] Sb. m. s., dospěl k závěru, že pravomoc ve věci mají české soudy s ohledem na pobyt obou zástavních dlužníků v České republice a jako rozhodné právo se použije právo české určené územím, na němž se nachází sporný nemovitý majetek. Ve vztahu k zástavnímu dlužníkovi soud dospěl k závěru, že mezinárodní příslušnost ve věci mají české soudy dle čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech s ohledem na místo, kde se nacházejí předmětné nemovité věci, a jako rozhodné právo se z téhož důvodu použije právo České republiky dle čl. 4 odst. 1 c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy s ohledem na to, že účastníci (jejích právní předchůdci) si rozhodné právo v zástavní smlouvě výslovně nezvolili. Dle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Dle § 356 z.ř.s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval zástavní dlužníky k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud zástavní dlužníky poučil, že nevyjádří-li se v určené lhůtě, bude se předpokládat, že proti tomuto postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Ačkoli si oba zástavní dlužníci tuto výzvu převzali proti podpisu, ve stanovené lhůtě se nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť zástavní věřitelka, která s tímto postupem výslovně souhlasila již v podaném návrhu, doložila rozhodné skutečnosti (zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem), tj. bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a všichni účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud k důkazu provedl předložené listiny, o jejichž pravosti ani obsahu nejen s ohledem na absenci vyjádření zástavních dlužníků neměl důvodu pochybovat, přičemž dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci: Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřeli zástavní dlužníci jako klienti v postavení úvěrovaných s právní předchůdkyní žalobkyně jako bankou v postavení úvěrující. Právní předchůdkyně se smlouvou zavázala zástavním dlužníkům poskytnout spotřebitelský úvěr na bydlení do celkového limitu 2,7 mil. Kč, který se zástavní dlužníci zavázali splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Pro účely zajištění dluhu si strany sjednaly zřízení zástavního práva na shora určené nemovité zástavě ve spoluvlastnictví zástavních dlužníků. Zástavní dlužníci se zavázali za vyčerpanou jistinu úvěru platit sjednané úroky v pevné sazbě 3,25 % ročně, RPSN činila 3,5 %. Pro případ prodlení zástavních dlužníků s plněním dluhu bylo sjednáno právo právní předchůdkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru včetně příslušenství. Zástavní smlouvou [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela právní předchůdkyně se zástavními dlužníky, přičemž touto smlouvou bylo zřízeno zástavní právo k zástavě ve spoluvlastnictví zástavních dlužníků, a to k zajištění pohledávek právní předchůdkyně za zástavními dlužníky z titulu úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Ze souhrnného výpisu pohybů na úvěrovém účtu má soud za prokázané, že zástavní dlužníci vyčerpali úvěr ve sjednané výši a sjednané splátky opakovaně včas a řádně nehradili. Z výzvy ke splacení hypotečního úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně vyzvala zástavní dlužníky ke splacení zůstatku předmětného úvěru do [datum] s ohledem na jejich opakované prodlení, resp. nepravidelné úhrady sjednaných splátek. Výpisem z katastru nemovitostí ke dni [datum] má soud za prokázané, že k tomuto datu byli zástavní dlužníci spoluvlastníky předmětné nemovité zástavy (každý k id. ½ celku), v katastru nemovitostí bylo k tomuto datu zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch právní předchůdkyně na základě citované zástavní smlouvy. Ze smlouvy postoupení pohledávky č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] včetně přílohy má soud za prokázané, že právní předchůdkyně touto smlouvou postoupila svou pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy za zástavními dlužníky zástavní věřitelce. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně postoupení pohledávky dle citované smlouvy oznámila zástavním dlužníkům. Z předžalobních výzev ze dne [datum] má soud za prokázané, že zástavní věřitelka prostřednictvím své zástupkyně vyzvala zástavní dlužníky k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy pod hrozbou podání žaloby v tomto řízení. Dle podacího archu byly výzvy odeslány téhož dne doporučeně poštou. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2786/2011, v němž uzavřel, že„ soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 o.s.ř. (tehdy účinného o.s.ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V usnesení ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4377/2009, pak Nejvyšší soud uzavřel, že„ v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o.s.ř. (tehdy účinného o.s.ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o.s.ř.“. (Rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná např. na webu [webová adresa]) V daném případě zástavní věřitelka doložila shora uvedenými listinami existenci své zajištěné pohledávky, kterou nabyla postoupením v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), založené smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] za zástavními dlužníky. Zástavní věřitelka rovněž doložila smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem z téhož dne, jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že pohledávka za zástavními dlužníky je zajištěna zástavním právem na předmětné zástavě. V řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti, zdánlivosti či jiných vadách smlouvy (k nimž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti) zakládající zajištěnou pohledávku. Splatnost předmětné pohledávky nastala ke dni [datum], tj. posledním dnem lhůty k plnění určené ve výzvě zástavním dlužníkům (§ 1958 odst. 1 o.z.). Důvodný je tak vedle nároku na úhradu sjednaného úroku rovněž požadavek zástavní věřitelky na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 2 651 059,59