10 C 29/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru ke kreditní kartě, žalované byl otevřen úvěrový účet a poskytnuta kreditní karta. Zároveň byl sjednán úvěrový limit, do něhož mohla žalovaná úvěr čerpat, a tento jí byl spolu s dalšími údaji sdělován prostřednictvím měsíčních výpisů. Na základě smlouvy právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr ve výši 53 000 Kč a žalovaná se zavázala jej spolu se sjednanými úroky a poplatky splácet formou měsíčních splátek alespoň v minimální výši (3,2 % ze součtu aktuálního zůstatku, splátky programů splátek, úroků§ za poslední období, částky, o kterou je v den vystavení výpisu překročen kreditní limit, všech nesplacených minimálních splátek z předchozích výpisů, všech typů poplatků a smluvních pokut, případně částka 200 Kč, podle toho, která z částek je vyšší, maximálně do aktuálního zůstatku), což neučinila, úvěr řádně a včas nesplácela, a proto právní předchůdkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum] částkou 165 227,93 Kč. Zároveň bylo mezi stranami sjednáno, že dluh se nadále až do úplného zaplacení úročí sazbou 23,99 % ročně. Zesplatněná částka představuje dlužnou jistinu 53 000 Kč a kapitalizovaný úrok 105 599,22 Kč. Žalobkyně požaduje také úrok ve výši 23,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny. Žalobkyně pohledávku za žalovanou nabyla skrze přechodné věřitele na základě smluv o postoupení pohledávek. Po postoupení pohledávky uhradila žalovaná ve splátkách celkem 6 628,71 Kč, platby žalobkyně započetla v souladu s obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby upomenula o zaplacení předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se k výzvě soudu vyjádřila k žalobě tak, že je jí 67 let, pobírá starobní důchod ve výši 14 000 Kč, nemá možnost přivýdělku. S ohledem na zdravotní a finanční situaci požádala o možnost dluh splácet, a to pouze do jistiny. 3. Žalobkyně se z jednání nařízeného na [datum] omluvila, odročení nežádala. Zároveň uvedla, že na podané žalobě trvá s tím, že je ochotna přistoupit na plnění ze strany žalované ve splátkách tak, aby byl dluh splacen do tří let, tzn. minimálními splátkami po 9 200 Kč pod ztrátou výhody splátek. S delší dobou splácení dluhu vyjádřila nesouhlas. 4. Žalovaná při jednání uvedla, že uznává žalobu co do důvodu i výše, je připravena dluh splatit. Jejím jediným příjmem je však starobní důchod ve výši 15 000 Kč, manžel pobírá starobní důchod ve výši 12 000 Kč, jiné příjmy nemají. Žalovaná má ještě jeden dluh, který teprve bude splácet po dobu asi čtyř let. Peníze si od právní předchůdkyně žalobkyně půjčila pro dceru, avšak dluh nesplácela a situaci neřešila. Co se týká výše splátek, je pro ni nemožné hradit částky požadované žalobkyní, mohla by platit v řádech stokorun měsíčně. Proto žádá nikoli o možnost splácet, ale o delší lhůtu k plnění tak, aby mohla kontaktovat neziskovou organizaci se žádostí o pomoc, jak postupovat. 5. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud podle tohoto uznání. 6. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř., nelze rozsudek pro uznání vydat pouze ve věcech, ve kterých nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o. s. ř.). 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná v plném rozsahu nárok žalobkyně uplatněný žalobou uznala, rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání, jak shora uvedeno, neboť nejde o věc, ve které by uzavření a schválení případného smíru a tím i rozsudku pro uznání bylo vyloučeno (jedná se o nárok z titulu úvěrové smlouvy). 8. Lhůta k plnění (včetně náhrady nákladů řízení) byla určena podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. Soud neumožnil žalované plnit ve splátkách s ohledem na nemožnost žalované splácet dluh částkami přiměřenými výši dluhu a požadavkům žalobkyně. Jak uvedla žalobkyně nelze spravedlivě požadovat po věřiteli, aby souhlasil s uspokojením pohledávky formou bagatelních splátek po dobu mnoha let. Jelikož však finanční situace žalované je značně nepříznivá, přičemž žalovaná není vázána plnit pouze žalobkyni, ale má ještě další dluh s poměrně dlouhou dobou splácení a její příjmy postačují zhruba na zabezpečení základních životních potřeb (včetně zohlednění příjmu manžela), stanovil jí soud lhůtu k plnění nad rámec obecné lhůty tak, aby byla žalovaná schopna situaci řešit. 9. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve smyslu § 157 odst. 3 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 427,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 650 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 000 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 560 Kč ve výši 2 217,60 Kč O jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.