109 C 4/2023-60 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 001 Kč. K vyplacení úvěru došlo 5. 10. 2016. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě splácet ve 36 měsíčních splátkách po 2 699 Kč splatných vždy k 1. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopadem 2016. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla z její strany prověřena, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované, dále databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Na základě takto získaných informací žalobkyně dospěla k závěru, že volné zdroje ke splácení jsou u žalované dostatečné. Žalobkyně ještě doplnila, že bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, její doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, její zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, který s žalovanou jednal, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná ale řádně podmínky smlouvy neplnila a ocitla se s úhradou splátek v prodlení. Do data zesplatnění uhradila dne 1. 11. 2016 částku 2 699 Kč, dne 7. 12. 2016 částku 2 699 Kč, dne 4. 1. 2017 částku 2 699 Kč, dne 1. 12. 2017 částku 2 699 Kč, dne 1. 3. 2017 částku 2 699 Kč, dne 2. 5. 2017 částku 5 398 Kč, dne 2. 5. 2017 částku 2 Kč, dne 20. 7. 2017 částku 5 396 Kč, dne 20. 7. 2017 částku 2 Kč. V důsledku prodlení žalované s jednotlivými splátkami žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut, kdy žalobkyně v souladu se smlouvu uplatňuje právo na zaplacení smluvních pokut celkem ve výši 700 Kč (2 x 350,87 Kč). Dále žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu z důvodu, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatila novou jistinu v den následující po dni zesplatnění. V daném případě žalobkyně namísto smluvní pokuty ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení požaduje ode dne 3. 10. 2017 až do úplného zaplacení požaduje smluvní pokutu pouze v sazbě ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně požaduje také úroky za poskytnutí úvěru. Za dobu po zesplatnění úvěru žalobkyně úrok požaduje pouze do limitu 116 596 Kč. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že po zesplatnění úvěru žalobkyni žalovaná uhradila ještě další částky, a to dne 10. 1. 2018 částku 2 699 Kč, dne 9. 4. 2018 částku 8 000 Kč, dne 12. 7. 2018 částku 2 699 Kč, dne 16. 8. 2018 částku 2 699 Kč, dne 22. 2. 2019 částku 48 Kč, dne 6. 3. 2019 částku 48 Kč, dne 3. 4. 2019 částku 48 Kč, dne 6. 5. 2019 částku 48 Kč, dne 4. 6. 2019 částku 48 Kč, de 9. 7. 2019 částku 48 Kč, dne 6. 8. 2019 částku 48 Kč, dne 3. 9. 2019 částku 48 Kč, dne 1. 10. 2019 částku 48 Kč, dne 5. 11. 2019 částku 48 Kč, dne 3. 12. 2019 částku 48 Kč a dne 6. 1. 2020 částku 40 Kč. Žalobkyně žalovanou také před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu, zaslala jí předžalobní výzvu. Žádnou jinou částku, než částky, které jsou v žalobě uvedené, však již žalovaná žalobkyni neuhradila. 2. Na podporu žalobních tvrzení žalobkyně založila do spisu Smlouvu o úvěru [číslo] Oznámení žalobkyně o schválení úvěru včetně dodejky, Doklad o vyplacení úvěru, Formulář hodnocení klienta, Ověření v registru SOLUS a NRKI, doklady vztahující se k posouzení úvěruschopnosti žalované, Kartu klienta, výzvu k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzvu včetně podacího archu. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce k jednání dostavila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila se, k žalobě se nevyjádřila ani písemně, žádné důkazy nenavrhla ani do spisu nezaložila. 4. Soud v řízení provedl k důkazu všechny listiny, které k žalobě připojila žalobkyně, vyzval žalobkyni k doplnění dalších důkazů prokazujících řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Žalobkyně uvedla, že již žádné další důkazy k dispozici nemá ani žádné další nenavrhuje. Proto soud dokazování ukončil a shrnul výsledky dokazování. 5. Z úvěrové smlouvy [číslo] soud vzal za prokázané, že žalovaná tuto podepsala dne 16. 9. 2016, žalobkyně smlouvu podepsala 5. 10. 2016. Základní celková výše spotřebitelského úvěru byla sjednána na částku 50 001 Kč, základní doba trvání dle smlouvy činila 36 měsíců, bylo domluveno 36 měsíčních splátek po 2 699 Kč a celková částka splatná žalovanou 97 164 Kč při řádném splácení. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že její účastnice si skutečně dojednaly i další v žalobě tvrzená ujednání včetně sankčních. 6. Z karty klienta (žalované) a dokladu o vyplacení úvěru učinil soud zjištění, že žalované byla celkem vyplacena částka 50 001 Kč a žalovaná uhradila zčásti ve splátkách před zesplatněním úvěru, zčásti ve splátkách po zesplatnění úvěru celkem částku 40 966 Kč, což u jednání znovu potvrdila i žalobkyně. 7. Z výzvy ze dne 3. 7. 2017 a předžalobní výzvy ze dne 26. 4. 2023 vzal soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužných splátek, že ji upozornila na možnost zesplatnění dluhu a také, že před podáním žaloby jí prostřednictvím právní zástupkyně zaslala předžalobní výzvu. 8. Pokud jde o listiny založené žalobkyní k prokázání toho, že před poskytnutím úvěru se zabývala úvěruschopností žalované: z rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalované byl svěřen do péče nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození] a jeho otci byla uložena povinnost platit na syna k rukám matky (žalované) částku 1 000 Kč měsíčně, z rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalované byla svěřena do péče nezletilá [celé jméno žalované], [datum narození] a jejímu otci byla uložena povinnost platit na dceru k rukám matky (žalované) částku 2 000 Kč měsíčně, z rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalované byl svěřen do péče nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození] a jeho otci byla uložena povinnost platit na syna k rukám matky (žalované) částku 2 000 Kč měsíčně, ze zpráv Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Příbrami, kontaktního pracoviště Kladno ze dne 18. 8. 2016 a přehledů vyplácených dávek soud zjistil, že žalované v době, kdy žádala o poskytnutí úvěru byl vyplácen rodičovský příspěvek 3 800 Kč měsíčně a přídavky na tři děti celkem 1 610 Kč měsíčně, také doplatek na bydlení 9 594 Kč a příspěvek na živobytí 2 873 Kč. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu sepsaného v Neratovicích dne 16. 9. 2019 soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] za účelem vyplacení úvěru zapůjčila žalované svůj účet s tím, že z tohoto jejího účtu budou hrazeny i měsíční splátky úvěru. 9. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne 16. 9. 2016 soud zjistil, že žalované byl vygenerován kód příznaku 16, což za situace, kdy klientovi není vypočítána hodnota CBS, je mu přiřazen jeden z příznaků, a příznak 16 podle legendy znamená, že smlouva je hodnocena jako špatná, jedná se o negativní příznak. 10. Z listiny nazvané jako hodnocení klienta ze dne 16. 9. 2016 soud zjistil, že úvěrový poradce žalobkyně do analýzy bonity žalované na základě dokladů předložených žalovanou a informací od ní do kolonky příjmy klienta vepsal jako pravidelný čistý měsíční příjem částku 3 800 Kč, jako ostatní příjmy (například výživné, sociální dávky apod.) částku po opravě 18 077 Kč. Už zde se poradce dopustil chyby při výpočtu celkových příjmů, protože tyto jediné dvě položky sečetl a nadále vycházel z částky 22 900 Kč. Do kolonky výdajů poradce vepsal jako výdaj pro žalovanou částku 3 800 Kč měsíčně, výdaje na tři děti 6 000 Kč, výdaje na nájemné, inkaso, dopravu a ostatní 4 000 Kč měsíčně, tedy celkové měsíční výdaje 13 800 Kč. Poradce poté odečetl výdaje od příjmů, v daném případě částku 13 800 Kč od chybně vypočítané částky 22 900 Kč a dospěl k volným zdrojům ve výši 9 100 Kč měsíčně. Od žalované zjistil jako doplňující údaje pouze její telefonní číslo, že je rozvedená, má maturitu a bydlí v pronájmu. Na základě těchto údajů a listin poskytnutí úvěru doporučil. 11. K výzvě soudu žalobkyně prohlásila, že nic dalšího k otázce úvěruschopnosti žalované netvrdí, žádné další důkazy v tomto směru nepředkládá a již ani nemá k dispozici. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 86 odst. 1 a 2 z