111 C 5/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném 1) a žalovaném 2), kteří jsou povinni plnit společně a nerozdílně, zaplacení částky 240 000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Nemovitosti v současnosti obývají žalovaný 1) a žalovaný 2), kteří však nikdy nedisponovali titulem k užívání těchto nemovitostí. Žalovaný 1) a žalovaný 2) tak užívají nemovitosti bez právního důvodu, na jejich straně tak vzniká bezdůvodné obohacení v podobě nehrazení nájemného či jiných plateb spojených s užíváním nemovitostí, a to k tíží žalobce. Dle stanoviska realitní kanceláře by odpovídala měsíční úhrada za užívání nemovitostí částce ve výši 15 000 Kč, a to bez započtení jakýchkoliv poplatků. [příjmení] 240 000 Kč představuje úhradu za bezdůvodného užívání nemovitostí za období od [datum] do [datum], které jsou splatné vždy k poslednímu dni v měsíci. Žalobce žalovaného 1) a žalovaného 2) vyzval výzvou ze dne [datum] k zaplacení dlužní částky. Na výzvu žalovaný 2) nikterak nereagoval, žalovaný 1) sdělil, že k předmětným nemovitostem je vedenou soudní řízení o určení vlastnické práva, žalobci tak nic neuhradí. Žalovaný 1) a žalovaný 2) žalobci nic nezaplatili. Vedle dlužné částky se žalobce domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný 1) ani žalovaný 2) se k žalobě nevyjádřili, k nařízenému jednání, ač byli řádně a včas předvoláni, se nedostavili a včas nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal v nepřítomnosti žalovaného 1) a žalovaného 2). 3. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemek parc. č. st. 552, jehož součástí je stavba, a parc. [číslo] jsou zapsáni na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], vedeno u [stát. instituce], [stát. instituce]. Jako vlastník předmětných nemovitostí je veden žalobce. 4. Ze stanovení obvyklé ceny nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že byla odhadována cena nájmu za pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví], l. ú. [anonymizováno], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Obvyklá tržní cena nájmu byla stanovena na částku 15 000 Kč měsíčně bez poplatků na energie a jiné náklady spojené s užíváním domu a zahrady. 5. Z fotodokumentace soud zjistil, že na této jsou zachyceny nemovitosti. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný 1) byl vyzván do [datum] k zaplacení dlužné částky ve výši 240 000 Kč, a to společně a nerozdílně s žalovaným 2). Výzva byla odeslána téhož dne. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný 2) byl vyzván do [datum] k zaplacení dlužné částky ve výši 240 000 Kč, a to společně a nerozdílně s žalovaným 1). Výzva byla odeslána téhož dne. 8. Z přípisu žalovaného 1) ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci sdělil, že nemůže předžalobní výzvě vyhovět. Soudní řízení o předmětné nemovitosti není doposud pravomocně skončeno. 9. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že řízení bylo vedeno mezi žalobkyní [jméno] [příjmení] a žalovaným [celé jméno žalobce], přičemž žaloba na určení, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. st. 552, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], byla zamítnuta, což bylo následně potvrzeno odvolacím soudem. Rozhodnutí nabyly právní moci dne [datum]. 10. Z dovolání soud zjistil, že žalobkyně [jméno] [příjmení] podala proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dovolání. 11. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a dále pozemku parc. [číslo] které jsou zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] O určení vlastnictví k těmto nemovitostem bylo vedeno samostatné řízení, které vlastnictví žalobce nevyvrátilo, žaloba byla pravomocně zamítnuta. Žalovaný 1) a žalovaný 2) užívají předmětné nemovitosti bez právního důvodu, přičemž dle stanoviska realitní kanceláře činí měsíční úhrada za užívání nemovitostí 15 000 Kč bez poplatků za energie a jiné náklady spojené s užíváním domu a zahrady. Za období od [datum] do [datum] byl žalovaný 1) a žalovaný 2) vyzván k zaplacení částky 240 000 Kč (16 x 15 000 Kč) do [datum], přičemž k zaplacení této částky jsou povinni společně a nerozdílně. 12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Na daný případ soud aplikoval výše uvedený § 2991 o. z., neboť se jedná o užívání nemovitostí bez právního důvodu, žalobce se nachází na straně vlastníka nemovitostí jako ochuzený, naopak žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou neoprávněnými uživateli jako obohacení, přičemž tito jsou povinni k vydání bezdůvodného obohacení společně a nerozdílně, a to v souladu s judikaturou, rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 651/2017. S ohledem na neaktivitu žalovaného 1) a žalovaného 2) nebylo v řízení tvrzeno, natož prokázáno, že by nemovitosti byly reálně rozděleny a užívány žalovanými dle existující dohody o způsobu užívání nemovitostí (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 10. 2002, sp. zn. 33 Odo 542/2002). Výše bezdůvodného obohacení pak odpovídá částce 240 000 Kč, která představuje obvyklou tržní cenu nájmu ve výši 15 000 Kč měsíčně bez nákladů na energie a jiných poplatků za užívání domu a zahrady, a to za 16 měsíců. 14. Soud tak pokud jde o částku ve výši 240 000 Kč, žalobě zcela vyhověl. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobci dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. S ohledem na skutečnost, že se však jedná o vydání bezdůvodného obohacení, bylo možné přiznat zákonný úrok z prodlení až od uplynutí lhůty, která byla ve výzvě adresované žalovanému 1) a žalovanému 2) uvedena (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Ve výzvě adresované žalovanému 1) a žalovanému 2) byla stanovena vždy splatnost do [datum], žalovaný 1) a žalovaný 2) je tak v prodlení od [datum]. Zákonný úrok tak soud přiznal z celé částky 240 000 Kč od [datum] do zaplacení. Povinnost k zaplacení dlužné částky a zákonného úroku z prodlení byla uložena ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku zákonného úroku z prodlení bylo namístě žalobu zamítnout. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 989,92 Kč, přičemž tato částka představuje 89,55 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94,77 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 5,22 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 240 000 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 260 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 44 989,92 Kč. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému 1) a žalovanému 2) uložil společně a nerozdílně ([příjmení], K. Řízení v prvním stupni. Civilní proces z pohledu účastníka. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, [číslo]), a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.