207 C 178/2023-47 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 738 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z jistiny, vyčísleným za období od [datum] do [datum] částkou 1 297,48 Kč, s poukazem na to, že mezi [právnická osoba], [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 25 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s různými druhy poplatků v 80 týdenních splátkách po 607 Kč, do [datum]. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení za dobu od původního data splatnosti celého dluhu, ten je vyčíslen do [datum] konkrétní částkou. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky z obou smluv na žalobkyni, a to s účinností od [datum]. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny (na smlouvu zaplatil žalovaný jen 11 262 Kč, zbývá rozdíl 13 738 Kč), dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky. 2. Žalobkyně se dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 875 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z jistiny, vyčísleným za období od [datum] do [datum] částkou 265,12 Kč, s poukazem na to, že mezi [právnická osoba], [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 23 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s různými druhy poplatků v 60 týdenních splátkách po 690 Kč, do [datum]. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení za dobu od původního data splatnosti celého dluhu, ten je vyčíslen do [datum] konkrétní částkou. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky z obou smluv na žalobkyni, a to s účinností od [datum]. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny (na smlouvu zaplatil žalovaný jen 21 125 Kč, zbývá rozdíl 1 875 Kč), dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze znění smlouvy a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli 2x smlouvu, dle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 23 000 Kč a následně ještě 25 000 Kč, žalovaný částky převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se tyto částky vrátit ve sjednaných 60 splátkách po 690 Kč, resp. v 80 splátkách po 607 Kč týdně. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný cokoli splatil nad rámec částek shora uvedených. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému výzvu, v níž jej vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do deseti dnů a upozornila jej na možnost soudního vymáhání pohledávky. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná či nikoli. Částky 23 000 Kč a 25 000 Kč žalovaný převzal, žalobkyni (její právní předchůdkyni) však nezaplatil víc, než připouští žalobkyně, tj. celou částku nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení jistiny, tj. 1 875 Kč a 13 738 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o úvěru byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Kromě jistiny přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužných částek, neboť tím, že žalovaný tuto částky nevrátil řádně a včas, se bezesporu do prodlení dostal. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni od [datum], tedy ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky, o němž byl žalovaný řádně informován. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 613 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.