207 C 220/2022-40 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od 1. 12. 2019, s poukazem na to, že mezi [právnická osoba], [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne 31. 5. 2019 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které žalovaný obdržel částku 20 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s různými druhy poplatků do 30. 11. 2019. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení za dobu od původního data splatnosti celého dluhu. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností od 19. 1. 2022. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená jistina (na smlouvu nezaplatil žalovaný nic), dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po původní splatnosti postoupené pohledávky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze znění smlouvy a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu, dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný částku obdržel na svůj běžný účet, jak vyplývá z potvrzení banky – [právnická osoba], a zavázal se tuto částku vrátit ve sjednané lhůtě (6 měsíců). Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný cokoli splatil nad rámec částek tvrzených žalobkyní. 4. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 2. 2022, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně dne 20. 2. 2022 zaslala žalovanému výzvu, v níž jej vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě tří dnů a upozornila jej na možnost soudního vymáhání pohledávky. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná či nikoli. Částku 20 000 Kč žalovaný převzal, žalobkyni (její právní předchůdkyni) však nezaplatil nic, tj. celou částku nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení jistiny, tj. 20 000 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o úvěru byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Kromě jistiny přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, neboť tím, že žalovaný tuto částku nevrátil řádně a včas, se bezesporu do prodlení dostal. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni od 1. 12. 2019, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.