207 C 6/2023-24 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako úhrady televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce únor 2021 – květen 2022, jež žalovaný jako vlastník televizního přijímače neuhradil, případné platby byly započteny na úhradu starších dluhů, takže dluh vznikl celkem za 16 měsíců a činí tedy částku 2 160 Kč. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení v částce 201,03 Kč za období od počátku prodlení do podání žaloby, tj. do 14. 10. 2022. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz. Tento se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zrušen. Soud vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ke sdělení, zda souhlasí, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, pouze na základě provedených listinných důkazů. Současně je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas již v žalobě, žalovaný se nevyjádřil, čímž došlo k fikci souhlasu s rozhodnutím bez jednání. Soud postupem podle § 115a o. s. ř. takto skutečně rozhodl. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nárok uplatněný žalobkyní nerozporoval. Soud vzal, zejména z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 24. 4. 2008, za prokázaný následující skutkový stav: žalovaný byl od 24. 4. 2008 přihlášen jako poplatník televizního poplatku, a to na základě vlastnictví televizního přijímače. V průběhu vedení v evidenci se žalovaný neodhlásil, tudíž mu po celé období trvala poplatková povinnost. Žalovaný nezaplatil uvedený poplatek stanovený ve výši 135 Kč měsíčně za období shora uvedených 16 měsíců, a to ani přes upomínky a předžalobní upomínku ze dne 6. 6. 2022. 4. Soud postupoval podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, a podle obecných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 5. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 6. Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Po právní stránce soud zhodnotil věc tak, že žalobkyně prokázala, že žalovaný od dubna 2008 drží či vlastní televizní přijímač způsobilý k příjmu televizního signálu, tudíž mu vznikla zákonná povinnost hradit televizní poplatek. Žalovaný však poplatek za výše uvedené měsíce nezaplatil, čímž mu vznikl dluh vůči žalobkyni v celkové výši 2 160 Kč. Zároveň, jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžité částky, je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přičemž jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 2 160 Kč, tj. 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21% z částky 600 Kč, tj. 126 Kč O splatnosti do rukou právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.