208 C 194/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého až do výše 100 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat formou výběru ze svého sporožirového účtu. Dále se domáhala smluvního úroku kapitalizovaného po zákonnou dobu částkou 10 648,86 Kč a dále ve výši 15 % ročně a zákonného úroku z prodlení. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne [datum] a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do výše 100 000 Kč, který mohl průběžně čerpat výběry hotovosti nebo bezhotovostními platbami do výše úvěrového rámce. Celkem žalovaný vyčerpal jistinu ve výši 96 842,79 Kč. Úvěr byl splatný do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě v internetovém bankovnictví žalovaného. Ověřením v internetovém bankovnictví byla potvrzena identita žalovaného. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně. 4. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy úvěr žalobkyni vrátil, soud proto vycházel z toho, že úvěr (v celém rozsahu) zaplacen nebyl. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán. 8. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzal žalovaný, nedostatek písemné formy není relevantní. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. 9. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu. 10. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 11. Úrok byl sjednán ve výši odpovídající úrokové sazbě bank v době uzavření smlouvy o úvěru, proto soud po dobu stanovenou zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru přiznal žalobkyni úrok ve výši 18,90 % ročně, který je kapitalizovaný do částky 10 648,86 Kč. Po 90 dnech prodlení má pak žalobkyně právo na smluvní úrok ve výši odpovídající zákonnému úroku z prodlení, proto i v tomto bodě bylo žalobě vyhověno. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 040,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 96 842,79 Kč sestávající z částky 4 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 840 Kč ve výši 3 326,40 Kč.