209 C 110/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaný řádně neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k vozidlům, jejichž je (byl) vlastníkem a provozovatelem. A to v období od 4. 10. 2019 do 27. 10. 2019 a v období od 4. 12. 2020 do 5. 1. 2021 k nákladní vozidlu [registrační značka], a dále v období od 10. 10. 2021 do 31. 12. 2021 a v období od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 k osobnímu automobilu [registrační značka]. V prvním případě (u nákladního vozidla) nebylo vozidlo pojištěno nejprve 24 dní, poté 33 dní, a žalobkyně po žalovaném požaduje příspěvky ve výši 2 064 Kč a 5 395 Kč plus 2x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva po 300 Kč. V druhém případě (u osobního vozidla) nebylo vozidlo pojištěno nejprve 83 dní, poté 90 dní, a žalobkyně po žalovaném požaduje příspěvky ve výši 5 395 Kč a 5 850 Kč plus 2x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva po 300 Kč. Žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu upomenula výzvami, před podáním žaloby mu zaslala předžalobní výzvu. Žalovaný ale nereagoval a dluh neuhradil. 2. Na podporu svých tvrzení žalobkyně do spisu založila výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, I. a II. upomínky k úhradě, předžalobní výzvu včetně podacího archu. 3. Okresní soud v Kladně ve věci vydal platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením Okresního soudu v Kladně zrušen. Soud poté za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), projednal věc bez nařízení jednání, když účastníci se práva účasti na projednání věci v zákoně předepsaným způsobem vzdali. Dokazování soud provedl listinami založenými ve spise. 4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že všechna žalobní tvrzení se zakládají na pravdě. Žalovaný byl v rozhodných obdobích vlastníkem – provozovatelem nákladního vozidla [registrační značka] a také osobního automobilu [registrační značka]. Po uvedená období ale neuzavřel k vozidlům pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvků za tyto doby a také nárok na úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v zákonem stanovené výši. 5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kanceláři“) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Podle ustanovení § 4 odst. 5 citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 11. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018, v ustanovení § 2 odst. 1 stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené nákladní vozidlo (s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg) částkou 86 Kč, na uvedený osobní automobil (se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) částkou 65 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 12. Podle § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení 13. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena 14. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, když žalovaný, coby provozovatel vozidel specifikovaných shora neuzavřel v uvedených obdobích povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvky. Celkovou výši příspěvků a poplatků žalobkyně řádně specifikovala a listinami doložila, ostatně dluh co do důvodu ani výše žalovaný v průběhu řízení nijak nesporoval. Proto soud žalobě vyhověl s tím, že vedle jistiny přiznal žalobkyni i úroky z prodlení, neboť žalovaný se s placením peněžitého plnění do prodlení beze sporu dostal a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) 15. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 2 o.s.ř. a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek 400 Kč a dále náklady za právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1966 Sb. advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč a třikrát paušál po 100 Kč plus 21% DPH. Celkové náklady tak byly žalobkyni přiznány ve výši 2 252 Kč, o jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.