209 C 38/2023-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaný jakožto provozovatel vozidla [registrační značka] neměl v době od 25. 1. 2022 do 4. 5. 2022 (to je 100 dní) a v době od 3. 9. 2021 do 24. 1. 2022 (to je 144 dní) sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále pak žalovaný jakožto provozovatel vozidla [registrační značka] neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 21. 8. 2021 do 9. 11. 2021 (to je 81 dní) ani k tomuto vozu. Žalobkyně tak požaduje zaplacení příspěvků v případě vozidla [registrační značka] ve výši 4 700 Kč za první období a 6 768 za období druhé. A dále příspěvek v případě vozidla [registrační značka] ve výši 1 807 Kč, kdy původně příspěvek činil 3 807 Kč, žalovaný k výzvě 2 000 Kč zaplatil. (Příspěvek se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla, v daném případě u obou vozidel konkrétně 47Kč). Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvků vždy vyzvala, protože na výzvy nereagoval (respektive v jednom případě zaplatil pouze část příspěvku), zaslala mu předžalobní upomínky, kdy kromě výše uvedených příspěvků požaduje v každém případě též poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč Celkem tak žalobkyně uplatňuje žalobou nárok ve výši 14 175 Kč plus zákonné úroky z prodlení. 2. Na podporu svých tvrzení žalobkyně do spisu založila výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, I. a II. upomínky k úhradě, předžalobní výzvy včetně podacích archů. 3. Okresní soud v Kladně ve věci vydal platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením Okresního soudu v Kladně zrušen. Soud poté za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), projednal věc bez nařízení jednání, když účastníci se práva účasti na projednání věci v zákoně předepsaným způsobem vzdali. Dokazování soud provedl listinami založenými ve spise. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že v uvedených obdobích žalovaný, coby provozovatel vozidel [registrační značka] a (registrační značka) s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by provoz vozidel byl v uvedených obdobích pojištěn, ani že by žalovaný příspěvky žalobkyni zaplatil (v jednom z případů doplatil). Žalobkyně žalovaného řádně vyzvala také k úhradě poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kanceláři“) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Podle ustanovení § 4 odst. 5 citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 11. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018, v ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené vozidlo na částku 47 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 12. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 13. Po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud nakonec dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, neboť žalovaný, coby provozovatel uvedených vozidel, neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti z provozu k nim, žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvky. Výpočet a výši jednotlivých dlužných příspěvků žalobkyně řádně specifikovala a doložila listinami, stejně tak poplatky spojené s uplatněním práva. Ostatně žalovaný dluh co do důvodu ani výše v průběhu řízení nijak nesporoval. Soud proto žalobě vyhověl s tím, že vedle jistiny přiznal žalobkyni i úroky z prodlení, neboť žalovaný se s placením peněžitého plnění do prodlení beze sporu dostal a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) 14. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 2 o.s.ř. a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek 800 Kč a dále náklady za právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1966 Sb. advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč a třikrát paušál po 100 Kč plus 21% DPH. Celkové náklady tak byly žalobkyni přiznány ve výši 2 252 Kč, o jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.