210 C 103/2023-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným v rámci obchodní činnosti pojistnou smlouvu [číslo] za účelem sjednání pojistného produktu o pojištění majetku podnikatelů (pojištění živelní, pojištění přerušení provozu, pojištění elektronických zařízení, pojištění strojů) a o pojištění odpovědnosti, s počátkem pojištění ke dni [datum]. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobkyni roční pojistné ve výši 82 089 Kč formou jedné splátky, splatné vždy do každého 1. 1. v tom kterém roce. Žalovaný neuhradil pojistné za rok 2022 (splatné do dne [datum]), byla mu proto poskytnuta lhůta k úhradě dlužného pojistného nejpozději do dne [datum]. 2. Žalovaný však zůstal nečinný, proto došlo následující den ([datum]) k zániku smluvního vztahu a žalobkyně po žalované nárokuje poměrnou část dlužného pojistného za rok 2022 do dne ukončení smlouvy. Jedná se o období od [datum] do [datum], dlužné pojistné činí částku 28 787 Kč. 3. Ve věci byl vydaný elektronický platební rozkaz, k jehož zrušení došlo podáním odporu žalovanou v zákonné lhůtě. 4. V odporu žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Na svou obranu uvedla, že dne [datum] došlo v objektu, který vlastní žalovaná a který byl předmětem pojištění, požár, který patrně z nedbalosti založil jeden z nájemců objektu. Škodnou událost žalovaná nahlásila žalobkyni, ta však odmítla plnit, s tím, že postižená část nemovitosti není předmětem pojistné smlouvy. Nemovitost byla dne [datum] v rámci trestního řízení zajištěna policejním orgánem a téhož dne ([datum]) se také jediný statutární zástupce a zároveň jediný jednatel žalované ocitl ve vazbě, z níž byl již sice propuštěn, ale nadále je jak proti němu, tak i proti žalované vedeno trestní stíhání. Vzhledem k tomu, že žalovaná již nemůže s objektem, který je předmětem dané pojistné smlouvy, disponovat, měla by si Policie ČR pojistnou smlouvu převést na sebe, protože je nelogické, aby žalovaná platila nadále pojistné ohledně objektu, který zároveň nemůže nikterak využívat. Těmito událostmi dle žalované nastal ke dni [datum] zánik pojistného zájmu z její strany a také zánik pojistného nebezpečí, takže došlo k zániku povinnosti žalované platit pojistné. 5. Z pojistné smlouvy [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu pro pojištění majetku podnikatelů (pojištění živelní, pojištění přerušení provozu, pojištění elektronických zařízení, pojištění strojů) a o pojištění odpovědnosti. Pro pojistné období bylo sjednáno roční pojistné ve výši 82 089 Kč, s výše uvedenou splatností. 6. Z výzvy k uhrazení dlužné částky s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k dlužnému plnění pod pohrůžkou zániku pojistné smlouvy a z oznámení bylo prokázáno, že žalobkyně informovala žalovanou o ukončení smluvního vztahu ke dni [datum]. 7. Z listinných důkazů, předložených žalovanou, jako jsou Informace ke škodní události ze dne [datum], Oznámení vzniku škody ze dne [datum] a korespondence mezi účastníky formou e-mailu ze dne [datum] soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti, související s projednávaným sporem o úhradu poměrné části dlužného pojistného za rok 2022. Proto k těmto listinám při rozhodování nepřihlédl. 8. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná sjednaly dne [datum] pojistnou smlouvu pro pojištění majetku podnikatelů (pojištění živelní, pojištění přerušení provozu, pojištění elektronických zařízení, pojištění strojů) a o pojištění odpovědnosti. Počátek pojištění byl sjednán dnem [datum] se shora uvedeným sjednaným pojistným. Žalovaná pojistné za rok 2022, splatné ke dni [datum], nezaplatila, nezaplatila ani v dodatečně poskytnuté lhůtě do [datum], ačkoliv byla žalobkyní upozorněna na riziko zániku smluvního vztahu. Proto byla smlouva mezi žalobkyní a žalovanou ke dni [datum] ukončena. Do dne [datum] však smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou trval, proto má žalobkyně nárok na úhradu pojistného až do dne ukončení smlouvy; za rok 2022 tedy na úhradu pojistného od [datum] do [datum]. Nárok žalobkyně se opírá o § 2782 z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku. 9. Podle § 2761 odst. 2 věta prvá o. z. pojistník má pojistný zájem na vlastním majetku. Podle § 2761 odst. 3 o. z. dal-li pojištěný souhlas k pojištění, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán. 10. Pokud jde o obranu žalované, postavenou na tvrzení, že nebylo povinností žalované platit pojistné na základě pojistné smlouvy od okamžiku, kdy předmět pojištění – nemovitost - byla zadržena Policií ČR v rámci probíhajícího trestního stíhání proti žalované a jejímu statutárnímu zástupci, k tomu soud uvádí, že se s názorem žalované neztotožňuje. S odkazem na § 2761 o. z. má žalovaná jako vlastnice objektu od samého začátku pojištění pojistný zájem na tomto pojištění a samotná skutečnost, že v rámci trestního řízení nemovitost zadržuje orgán státu, nemůže mít na pojistný zájem žalované, stálé vlastnice objektu, žádný vliv. Není ani rozhodující, že po dobu trestního stíhání nemůže žalovaná s předmětným objektem disponovat. Nadále zůstává jeho vlastnicí a není tak důvod, aby pojistný zájem zanikl – jako u vlastnice u žalované logicky přetrvává zájem na ochraně svého majetku. Trestní stíhání rovněž není argumentem: buďto bude žalovaná v rámci trestního stíhání zproštěna viny a bude moci ve výkonu svého vlastnického práva k objektu nerušeně pokračovat nebo bude uznána vinnou – a pokud v souvislosti s vyslovením viny dojde ke změně vlastníka u předmětného objektu, pak to bude pouze k tíži žalované. Nelze po žalobkyni v této souvislosti spravedlivě žádat, aby nevyžadovala placení pojistného, sjednaného na základě řádné pojistné smlouvy, od žalované. Uzavřením pojistné smlouvy došlo k fikci prokázaného pojistného zájmu žalované, přičemž zánik pojistného zájmu u žalované – trestní stíhání a okolnosti s tím spojené - nebyl zjištěn. Nepřiléhavá je rovněž obrana žalované, spočívající v tvrzení o zániku pojistného nebezpečí ve smyslu § 2767 o. z., neboť analogicky ani k zániku pojistného nebezpečí u žalované nedošlo. 11. Podle § 1970 o. z. má pojistitel právo vedle dlužného pojistného též na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a rozhodl o ni na základě prokázaných skutečností a ustanovení, jak shora uvedeno. 13. Pokud jde o náklady spojené s uplatněním nároku ve výši 1 200 Kč, podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky mají za úkol kompenzovat věřiteli náklady, které mu vzniknou s vymáháním pohledávky ještě před podáním žaloby a které. jsou obvykle pro věřitele obtížně prokazatelné (telefonické hovory, využívání služeb České pošty - písemné upomínky, osobní vyhledávání dlužníků atd.). 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen AT). Náklady řízení ve věci 100 % úspěšného účastníka tvoří: 3 úkony po 300 Kč dle §11 odst. 1 a § 14b AT, 3 režijní paušály á 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT, 2 úkony po 2 260 Kč podle § 7a § 11 AT a 2 režijní paušály po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) ¨AT, 4 půlhodiny po 100 Kč zmeškaného času dle § 14 odst. 1 písm. a) AT a soudní poplatek ve výši 1 152 Kč. Dále tvoří náklady řízení cestovné ve výši 520 Kč (7, [číslo] x 72) za cestu zástupce žalobkyně k jednání dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět, průměrná spotřeba paliva 4,6 litru/100km, cena pohonných hmot dle vyhl. 44,10Kč litr NM, paušální náhrada 5,20 Kč za 1 km, náklad na 1 km 7, 2286 Kč, najeto celkem 72 km, použito vozidlo [registrační značka], KIA AC KOMBI CEED. Jedná se tak celkem o částku 9 910 Kč. Kromě SOP soud připočetl k nákladům řízení 21 % DPH, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně (§137 odst. 3 o. s. ř.).