210 C 129/2023-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, sestávající z nezaplacené jistiny ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 700 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 347,95Kč a smluvní pokuty 3 280 Kč. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, na základě které po ověření identity žalované byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit - v celkové výši 24 600Kč - do dne [datum], což nesplnila. Smluvní pokuta za prodlení se zaplacením byla mezi stranami dle žalobkyně sjednána ve výši 0,1 % denně, žalobkyně nárokuje po žalované smluvní pokutu ve výši 3 280 Kč za období od 125. 7. 2022 do dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná ničeho nezaplatila, a to ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, k jednání se nedostavila, ačkoliv měla doručení řádně vykázáno v souladu s příslušnými ustanoveními o. s. ř. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v její nepřítomnosti. * 4. Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně prokázal její právní osobnost. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve spojení s výpisy společnosti [právnická osoba] vedenými u [obec] spořitelny a s., které dokládají odeslání verifikační platby ve výši 0,01 Kč této společnosti žalovanou a téhož dne převodem částky 20 000 Kč touto společností žalované bylo prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které úvěrující převodem na účet žalované dne [datum] poskytl a vyplatil úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž, jak dokládá smlouva o úvěru, žalovaná se zavázala úvěr splatit do 1 měsíce, do [datum] v celkové výši 24 600 Kč. Ze smlouvy o úvěru, bylo dále zjištěno ujednání stran o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení se splatností v den následující po dni prodlení, dále ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit při prodlení paušální poplatek určený následovně: při prodlení delším než 45 dní ve výši 1 200 Kč za první upomínku, 500 Kč za upomínku po 120 dnech prodlení, 800 Kč za upomínku po 210 dnech prodlení a 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku. 5. Z upomínek společnosti [právnická osoba] adresovaných žalovanému, soud zjistil, že úvěrující celkem 3x žalovanou o zaplacení jeho splatného dluhu upomenul. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní jako postupníkem ve spojení se seznamem postoupených pohledávek soud shledal, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna, včetně změny platebního místa, jak dokládá oznámení o postoupení pohledávky původního úvěrujícího žalovanému. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně dokládá, že žalobkyně také upomenula žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby. Žalovaná v řízení ani netvrdila, že by na smlouvu o úvěru cokoliv zaplatila. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru spolu s výpisem z účtu společnosti [právnická osoba] vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, (smlouva o postoupení pohledávky prokazuje, že pohledávka za žalovanou byla podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku postoupena žalobkyni) a žalovanou byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná čerpala od úvěrujícího úvěr ve výši 20 000 Kč, který se zavázala zaplatit, navýšený o částku 4 600 Kč, do 1 měsíce, do dne [datum], což nesplnila. O zaplacení byla opakovaně upomenuta úvěrujícím. 11. Soud shledal žalobu po právu co do dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, kterou žalobkyni přiznal dle § 2395 občanského zákoníku a dále co do částky 217 Kč jakožto poplatků za upomínání, které žalobkyni přiznal dle § 1721 a § 1723 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti dané lhůtou k plnění po zesplatnění. 12. Jiná situace nastává ohledně nároku žalobkyně na přiznání sjednaného úroku. Úrok za zapůjčení peněz byl sjednán kapitalizovaný na výši 4 600 Kč za 30 dnů, jak vyplývá z úvěrové smlouvy, jeho výše (23 % za 1 měsíc) vzhledem k výši jistiny činí v přepočtu 276 % ročně. Takto vysoký úrok nemá oporu v zákoně a soud ho žalobkyni nemohl přiznat. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu, což v předmětné věci nebylo žalobkyní dodrženo. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Proto soud žalobu co do tohoto úroku z nesplacené jistiny v celkové výši 1 987 Kč, zamítl. 15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta ve výši 3 280 Kč byla dle názoru soudu řádně sjednána a její výše odpovídá zákonu o spotřebitelském úvěru, proto co do smluvní pokuty soud požadovanou částku přiznal. 16. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti ve výši, jak uvedeno v I. výroku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 878,81 Kč, přičemž tato částka představuje 71,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně a žalovaného). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 164 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 280 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně