210 C 197/2023-44 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalobkyní žalované poskytnut revolvingový úvěr ve výši 229 058 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 3 003 Kč měsíčně. K čerpání úvěru došlo ze strany žalované dne [datum], splatnost první splátky nastala dne [datum]. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 9,89 % ročně. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila žalobkyni celkem částku 19 618 Kč, více již ničeho. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek ze smlouvy a přestala hradit poskytnutý úvěr, využila žalobkyně svého práva a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Po žalované žalobkyně následně požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně ani jejího právního zástupce nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila ničeho, požaduje žalobkyně po žalované zaplacení částky celkem ve výši 224 723,54 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 222 823,54 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud s výslovným souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] ze které má soud za zjištěné, že si žalovaná zapůjčila od žalobkyně úvěr ve výši 229 058 Kč, který se zavázala splácet celkem ve 120 měsíčních splátkách po 3 003 Kč měsíčně, s tím, že roční úroková sazba u daného úvěru činila 9,89%. Na základě smlouvy a úvěrových podmínkách byla v jednotlivých splátkách zahrnuta příslušná část úvěru, případné pojištění, poplatky a úroky. Celková částka, která měla být žalovanou žalobkyni zaplacena, činila 360 360 Kč. Z výzvy ke splacení ze dne [datum] včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla o zaplacení celého čerpaného úvěru upomínána. Dopisem (předžalobní výzvou) ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky, kterou jí žalovaná měla dlužit na základě smlouvy o úvěru. 4. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončila dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu. 5. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřely úvěrovou smlouvu [číslo] podle které byl žalobkyní žalované poskytnut revolvingový úvěr ve výši 229 058 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 3 003 Kč měsíčně. Žalovaná ale za poskytnutý úvěr uhradila žalobkyni celkem pouze částku 19 618 Kč. Zbylou částku ve výši 224 723,54 Kč (jistina ve výši 222 823,54 Kč, náklady na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč) žalobkyni neuhradila. 6. Z hlediska právního zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § [číslo] až § [číslo], § 1802 až § 1806 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.). Jak bylo prokázáno, žalovaná poté, co porušila povinnost, k níž se ve smlouvě o úvěru zavázala, konkrétně přestala úvěr podle dohody splácet, žalobkyně v souladu s VOP, tedy důvodně prohlásila úvěr za předčasně splatný (viz § 1931 citovaného zákona) a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky jednorázově, výzvu k zaplacení celkové dlužné částky včetně jejího vyčíslení žalované doporučeně odeslala na poslední pro něj známou adresu, rovněž v souladu s VOP. Jelikož žalovaná zůstala nečinná, žalobkyni nezbylo, nežli se se svým nárokem obrátit na soud. O zákonném úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § [číslo], § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V prodlení s plněním se žalovaná ocitla; tento nárok žalobkyně byl proto rovněž shledán důvodným. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na 100 % náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 990 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 224 723,54 Kč, sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. Soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. připočetl k nákladům řízení vyjma soudního poplatku 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně (§137 odst. 3 o. s. ř.).