210 C 79/2023-64 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky ve výši 19 807,11 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které žalovaný prostřednictvím vydané platební karty čerpal úvěr s úvěrovým rámcem 40 000 Kč. Ač se žalovaný zavázal čerpaný úvěr spolu s dohodnutým úrokem ve výši 23,76 % ročně, pojištěním a poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně 5 % z čerpané výše úvěru, svou povinnost porušil. Úvěrující proto využil svého oprávnění ze smlouvy a úvěr ke dni [datum] zesplatnil a vyzval žalovaného ke jeho neprodlenému splacení dosud nesplacené a přitom již splatné částky. Protože žalovaný zesplatněný úvěr nesplatil, vznikla mu tak dle smlouvy také povinnost zaplatit kromě dlužné částky, jak výše uvedeno, též náklady na upomínání a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kapitalizovanou na částku 2 701,97 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni. Žalovaný ničeho nezaplatil ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný nárok žalobkyně nezpochybnil. Na žalobu, kterou mu soud doručil na adresu trvalého pobytu, nereagoval a k jednání se nedostavil, ačkoliv měl doručení řádně vykázáno. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se z účasti na jednání omluvila. 3. Soud v řízení provedl níže uvedené listinné důkazy.: Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným ve spojení s výpisem z účtu společnosti úvěrujícího bylo soudem zjištěno, že úvěrující poskytl žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového limitu 40 000 Kč, který žalovaný průběžně čerpal. Smlouvou se žalovaný zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 23,76 % ročně, měsíčním poplatkem za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 50 Kč, pojištěním ve výši 7,99 % z měsíční splátky úvěru ve splátkách měsíčně minimálně ve výši 5 % z aktuálně dlužné částky, nejméně ve výši 500 Kč vždy do každého 17. dne v měsíci. Ze smlouvy bylo dále shledáno ujednání o povinnosti žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, dále náklady vymáhání ve výši 600 Kč, poplatek za upomínku ve výši 100 Kč. Výpisem z účtu bylo doloženo, že žalovaný splácel úvěr nepravidelně. Ke dni postoupení pohledávky dlužil žalovaný částku 22 509,08Kč, z toho na jistině 19 611,61Kč, na kapitalizovaném úroku částku 1 582,62 za období od [datum] do [datum], na nesplacených poplatcích za pojištění částku 519,35 Kč, na nesplacené smluvní pokutě částku 195,50Kč, na poplatcích za odeslání upomínek částku 600 Kč. 4. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem bylo shledáno, že úvěrující ke dni [datum] úvěr v celém rozsahu zesplatnil pro neplacení řádných splátek žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalobkyní bylo doloženo, že pohledávka ze smlouvy o úvěru za žalovanou byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný, jakož i o změně platebního místa, dne [datum] vyrozuměn. Z interního dokumentu žalobkyně soud shledal, že v rámci vymáhání zesplatněného úvěru žalobkyně vynaložila na písemné upomínání a osobní návštěvu pověřeného zmocněnce v bydlišti žalovaného celkem 473 Kč. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím archem dokládají, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení ještě před podáním žaloby. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“, „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V projednávaném případě bylo ze smlouvy o úvěru prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaným byla uzavřena podle § 2395 občanského zákoníku smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým limitem ve výši 40 000 Kč. Žalovaný úvěr průběžně čerpal a částečně také splácel. Pro řádné neplacení úvěru ve smluvených pravidelných splátkách byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Protože výpis z účtu prokazuje tvrzení žalobkyně o zůstatku nesplaceného úvěru, uložil soud žalovanému podle § 2395 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku, dlužnou jistinu v částce 19 611,61Kč a kapitalizovaný úrok ke dni [datum] ve výši 2 701,97Kč. Podle § 2048 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 195,50Kč a podle § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru také účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč. 9. Nezaplacením splatného dluhu se žalovaná dostala podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení a je proto podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády povinna zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 522 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 807,11 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.)