217 C 138/2023-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 21 666,23 Kč s příslušenstvím jak uvedeno v I. a II. výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 14. 4. 2022 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem v kapitalizované částce 507 Kč při úrokové sazbě 8 % ročně, dále spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a inkasního poplatku za hotovostní výběr v místě bydliště ve výši 1 800 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč nejpozději do 14. 6. 2023. Svou povinnost však nesplnil, když naposledy zaplatil 9. 6. 2022 částku 500 Kč, dnem následujícím po splatnosti další splátky vzniklo úvěrujícímu právo na zesplatnění úvěru. Žalovaný na jistině dluží částku 9 316,15 Kč, na úroku za dobu sjednaného poskytnutím úvěru částku 440,53 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku 4 200 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 1 186,97 Kč, na inkasním poplatku částku 1 610,34 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, žalovaný ničeho dalšího nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. 4. Soud dne 16. 1. 2024 ve věci jednal podle 101 odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. 5. Soud v řízení rozhodl na základě níže provedených listinných důkazů.: 6. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. Z žádosti o úvěr soud shledal, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy se žalovaným posuzoval úvěruschopnost žalovaného, když jeho příjmy a výdaje zjišťoval primárně dotazníkovým způsobem, informace ověřoval předložením výplatní pásky a pracovní smlouvy žalovaného. Takto zjistil, že žalovaný bude poskytovaný úvěr ve splátkách zaplatit. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 14. 4. 2022 mezi společností [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byl shledáno, že tato společnost poskytla žalovanému hotovostí úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit jistinu 10 000 Kč, úrok ve výši 507 Kč, dále úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a inkasní poplatek za výběr splátek v bydlišti ve výši 1 800 Kč, celkem 18 592 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že v případě prodlení se žalovaný zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pro případ prodlení se zaplacením 2 ze 3 a následného zesplatnění úvěru bude vymáháním pověřen inkasní pracovník, oznámení o zesplatnění úvěru je zpoplatněno částkou 1 500 Kč, která sestává z 250 Kč za zaslání oznámení, částky 750 Kč za náklady na inkasního pracovníka a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Žalovaný netvrdil a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na úvěr zaplatil více než žalobkyní tvrzených 1 883 Kč. Oznámení o postoupení pohledávek a smlouva o postoupení pohledávek se spojení se seznamem postupovaných pohledávek prokazují, že pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena společností [právnická osoba] na žalobkyni. Předžalobní upomínka ve spojení s poštovním podacím lístkem prokazují upomenutí žalovaného o zaplacení před podáním žaloby. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. 9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 11. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, když pohledávka byla na žalobkyni postoupena podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku, a žalovaným byla po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč, úvěr ve lhůtě splatnosti nezaplatil. Soud proto co do částky 9 361,15 Kč jako dlužné jistiny shledal žalobu po právu a podle § 2395 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit tuto částku žalobkyni. 12. Za nedůvodný soud pokládá nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 440,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 421,46 Kč a úroku ve výši 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč, dále na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 200 Kč a 1 186,97 Kč. Soud má za to, že ekonomickým účelem úhrady za poskytnutí úvěru a administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu je další úplata za poskytnutí úvěrovaných prostředků, tedy vyjadřuje cenu těchto peněz na dobu poskytnutí peněz, což je funkcí úroku. Ve skutečnosti tak úrok z úvěrovaných peněz není ve výši 8 % ročně, ale 58,20 % ročně. Takto vysoký úrok lichevního charakteru byl sjednán zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, a proto ujednání o něm soud pokládá za neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 občanského zákoníku Smluvní úrok byl ujednán výši 58,20 % ročně, a to v době, kdy banky v České republice uzavíraly typově obdobné smlouvy o úvěrech s průměrným smluvním úrokem ve výši kolem 8,29 % ročně, jak prokazuje průměrný úrok u spotřebitelských úvěru v dubnu 2022 dle databáze [obec] národní banky ARAD. (K interpretaci dobrých mravů srov. ustálenou judikaturu soudů, např. rozhodnutí NS ČR sp. zn.: 33 Cdo 2248/2009, 33 Cdo 4900/2010, k přiměřenosti smluveného úroku např. rozhodnutí NS ČR sp. zn.: 21 Cdo 1484/2004). Soud proto podle § 588 občanského zákoníku nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku, poplatků za poskytnutí úvěru, uzavření smlouvy a vyhodnocení úvěrového případu zamítl. 13. Podle § 1721 a § 1723 odst. 3 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni dlužný inkasní poplatek ve výši 1 610,34 Kč, když tuto službu a úplatu za ni si úvěrující a žalovaný sjednali ve smlouvě o úvěru, přičemž žalovaný v této výši cenu služby nezaplatil. 14. Nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 912,24 Kč byl zamítnut z důvodu neplatně sjednané smluvní pokuty pro rozpor se zákonem dle § 588 občanského zákoníku ve spojení s § 122 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť smluvní pokuta nebyla sjednána pouze ve výši 0,1 % denně, ale také minimálně v dalších 500 Kč (jak prokazuje zjištění ze smlouvy o úvěru o nárocích úvěrujícího v souvislosti s prodlením žalovaného). 15. Protože žalovaný nezaplatil dluh na jistině nejpozději ve lhůtě splatnosti 14. 6. 2023, dostal se následujícího dne podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení a je podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., povinen zaplatit žalobkyni z dlužné jistiny úrok z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jist