218 C 196/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ve výši 15 000 Kč, která měla být splacena do 21. 2. 2006, dále smlouva o půjčce [číslo] ve výši 19 000 Kč, která měla být splacena do 24. 1. 2006, a smlouva o půjčce [číslo] ve výši 16 000 Kč, která měla být splacena do 9. 1. 2006. Žalovaný však poskytnuté půjčky zcela nevrátil, dosud dluží na první půjčku částku 12 570 Kč, na druhou půjčku částku 15 922 Kč a na třetí půjčku částku 13 408 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 15. 2. 2005 a smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč. Půjčka byla splatná v 52 týdenních splátkách po 480 Kč Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplatu finančních prostředků v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se kromě jistiny půjčky zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč, který však není předmětem žaloby, žalobkyně jej nepožaduje. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný na tuto půjčku uhradil pouze část jistiny ve výši 2 430 Kč. 4. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 22. 1. 2005 a smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalovanému půjčku ve výši 19 000 Kč. Půjčka byla splatná v 52 týdenních splátkách po 608 Kč Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplatu finančních prostředků v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se kromě jistiny půjčky zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 616 Kč, který však není předmětem žaloby, žalobkyně jej nepožaduje. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný na tuto půjčku uhradil pouze část jistiny ve výši 3 078 Kč. 5. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 6. 1. 2005 a smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalovanému půjčku ve výši 16 000 Kč. Půjčka byla splatná v 52 týdenních splátkách po 512 Kč Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplatu finančních prostředků v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se kromě jistiny půjčky zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 624 Kč, který však není předmětem žaloby, žalobkyně jej nepožaduje. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný na tuto půjčku uhradil pouze část jistiny ve výši 2 592 Kč. 6. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek byly uvedené pohledávky postoupeny na žalobkyni. 7. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřených smluv půjčky žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci v plné výši vrátil, soud proto vycházel z toho, že půjčky zcela zaplaceny nebyly. 8. Při právním posouzení věci soud za použití ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postupoval podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť právní vztah mezi účastníky vznikl přede dnem 1. 1. 2014. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9. Soud z hlediska právního zhodnocení věci dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o půjčkách, jejichž předmětem bylo půjčení částek ve výši 15 000 Kč, 19 000 Kč a 16 000 Kč. Původní věřitel svou povinnost poskytnout žalovanému půjčky ve shora uvedené výši splnil, což žalovaný potvrdil podpisem smluv o půjčkách. Protože žalovaný všechny tři půjčky ve sjednané lhůtě v plné výši nevrátil a dosud dluží celkovou částku 41 900 Kč, shledal soud žalobu co do nesplacených částí jistin půjček po právu a uložil žalovanému povinnost dlužné částky uhradit, včetně zákonného úroku z prodlení, který byl žalobkyni přiznán ode dne následujícího po datu splatnosti poslední splátky u každé z půjček. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 273 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 095 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 900 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.