218 C 26/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se u zdejšího soudu domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalované pronajal dne [datum] byt ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu na adrese [adresa] Smlouva o nájmu bytu byla ukončena dohodou stran ke dni [datum]. Žalovaná nezaplatila žalobci nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu za období listopad 2021 až duben 2022 (za listopad 2021 13 000 Kč, za leden 2022 13 000 Kč, za únor a březen 2022 po 3 000 Kč a za duben 2022 5 000 Kč) a nezaplatila ani vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 3 000 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobce věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle předložené smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] pronajal žalobce žalované shora uvedený byt na dobu určitou. Předpis nájemného a služeb činil 13 000 Kč měsíčně, z toho nájemné částku 10 500 Kč měsíčně a zálohy na služby poskytované s užíváním bytu částku 2 500 Kč měsíčně. Podle smlouvy bylo nájemné a zálohy na služby splatné vždy do 10. dne příslušného měsíce. Podle dohody o ukončení nájmu ze dne [datum] byl nájem ukončen dohodou ke dni [datum]. Po odečtení kauce ve výši 13 000 Kč činil dluh na nájemném a vyúčtování služeb 27 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku uhradit do [datum]. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na shora uvedený dluh cokoli zaplatila. 4. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobce a žalovaná sjednali nájemní smlouvu ke shora uvedenému bytu od [datum] na dobu určitou, do [datum]. Nájem skončil na základě dohody účastníků ke dni [datum]. Žalovaná v období listopad 2021 až duben 2022 žalobci za užívání bytu a služeb plnila pouze částečně, ačkoli předpis nájemného a služeb činil 13 000 Kč měsíčně, dluh za sledované období činil 37 000 Kč. Žalovaná nezaplatila ani nedoplatek vyúčtování služeb poskytovaných v roce 2021 v celkové hodnotě 3 000 Kč, splatný do [datum]. Na částečnou úhradu dluhu byla použita kauce ve výši 13 000 Kč. Je tedy zřejmé, že žalovaná v předmětném období listopad 2021 až duben 2022 užívala předmětný byt na základě platné nájemní smlouvy, ale svou základní povinnost platit nájemné a zálohy na služby podle § [číslo] ve spojení s § [číslo], § [číslo], § 2251 a § 2252 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, řádně nesplnila. Žaloba tak byla podána po právu. Žalobci byl vedle jistiny přiznán i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 082,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 080 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 000 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 440 Kč ve výši 1 562,40 Kč.