219 C 154/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jí při [anonymizováno] pracích způsobil škodu na majetku, přičemž nerespektoval ochranné pásmo a poškodil [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] O poškození zařízení byl sepsán protokol a žalovaný závazek uznal. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na opravu ve výši žalované částky fakturou ze dne [datum] se splatností [datum], žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani k předžalobní upomínce 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm na území [země], zabýval se soud nejprve posouzením pravomoci a použitelností právního řádu. Postupoval přitom podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a čl. 49 mezinárodní smlouvy sjednané mezi [anonymizována dvě slova] a [země] o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené v České republice pod [číslo] Sb. m. s. (ve znění protokolu vyhlášeného pod [číslo] Sb m. s., kterým se smlouva mění). Podle citovaného ustanovení smlouvy odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Přitom, pokud ten, kdo škodu způsobil, nebo ten, komu byla škoda způsobena, jsou občany a bydlí anebo mají své sídlo a jsou registrováni na území druhé smluvní strany, mohou se použít rovněž právní předpisy této druhé smluvní strany. Pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. V tomto případě se jedná o nárok z titulu náhrady škody vzniklé porušením zákona, nikoli ze smlouvy, přičemž k rozhodné skutečnosti došlo na území České republiky, a proto soud dospěl k závěru, že je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky a věc je třeba posoudit podle českého právního řádu. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se jej však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl tento usnesením soudu zrušen. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přestože byl poučen, že nevyjádří-li se v uvedené lhůtě, bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Soud proto se souhlasem žalobkyně ve věci rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Podle protokolu sepsaného [datum], fotografií a uznání závazku sepsaného [datum] žalovaný v uvedený den v [anonymizována dvě slova], na [anonymizováno] ulic [ulice] a [ulice], pří [anonymizována dvě slova] způsobil žalobkyni jakožto vlastníkovi [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno] soustavy) škodu tím, že [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a poškodil [anonymizováno]. Žalovaný svůj závazek písemně uznal s tím, že toliko výše škody bude upřesněna po zjištění nákladů k odstranění škody. Podle soupisu nákladů včetně ceníku služeb, výkazu práce techniků, rámcové smlouvy o dílo, zápisu o předání předmětu plnění objednateli, objednávkové faktury č. [anonymizováno] [číslo] a faktury [číslo] se splatností [datum] škoda, která vznikla žalobkyni jednáním žalovaného, činí 32 165,38 Kč a představuje náklady na opravu [anonymizována dvě slova] žalobkyně, tj. odměnu za práci [anonymizováno] v trvání 8,5 hod. po 948 Kč v celkové výši 8 058 Kč a náklady 24 107,38 Kč, které společnost [právnická osoba] jakožto dodavatel vyúčtovala žalobkyni k zaplacení za provedené dílo ([anonymizováno] zařízení) včetně ceny materiálu. Podle faktury [číslo] se splatností [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému k zaplacení částku 32 165,38 Kč představující náhradu škody. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení upomínkami ze dne [datum] a [datum] se splatností [datum], respektive [datum], a poté předžalobní upomínkou ze dne [datum], kterou odeslala v den vyhotovení. 6. Podle [ustanovení pr. předpisu], ochranným pásmem zařízení [anonymizováno] soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení [anonymizována dvě slova] do [anonymizováno]. Podle odst. 8 citovaného ustanovení v ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] je mj. zakázáno provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, a provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob (písm. b, c). Podle odst. 12 citovaného ustanovení v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit [anonymizována dvě slova] nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k [role v řízení] [anonymizováno] zařízení. 7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, která zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovení na ochranu takového práva. 8. Žalovaný zasáhl do vlastnického práva žalobkyně tím, že svým jednáním v rozporu s citovanými ustanoveními [anonymizováno] zákona poškodil [anonymizována dvě slova] žalobkyně a v příčinné souvislosti s tímto porušením povinnosti způsobil škodu na jejím majetku, kterou je povinen žalobkyni nahradit. Žalobkyně svůj nárok včetně výše škody předloženými listinami řádně doložila. Žalovaný netvrdil, že by žalobkyni na svůj dluh cokoli uhradil, ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu, soud proto vycházel z doložených žalobních tvrzení a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z., neboť žalovaný se nepochybně s peněžitým plněním do prodlení dostal. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 887 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 287 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalovaný je povinen plnit v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.