ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2023:219.C.156.2022.1 Datum: 2023-01-16 Předmět: o zaplacení částky 12 560 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ z. č. 168/1999 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", ["peněžité plnění""pojištění odpovědnosti za škodu""smlouva kupní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 12 560 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 560 Kč tvořené příspěvky žalovaného za nepojištěná motorová vozidla [registrační značka] za dobu od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 a [registrační značka] za dobu od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021, a náklady žalobkyně na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaný v uvedená období nesjednal k vozidlům povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Řízení je vedeno pod sp. zn. 219 C 156/2022.
2. Žalobkyně se dále původně pod sp. zn. 219 C 179/2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 215 Kč tvořené příspěvkem žalovaného za nepojištěné motorové vozidlo [registrační značka] za následné období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, a náklady žalobkyně na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč Ani v tomto období nebylo k předmětnému vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
3. K jednání nařízenému na 5. 12. 2022 se žalobkyně ani její právní zástupkyně bez omluvy nedostavily, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí, jelikož vozidlo [registrační značka] mu bylo exekučně zabaveno, neví kým ani kdy, mělo by být odstaveno na parkovišti v [obec] [část obce] za účelem prodeje. Osobní věci si z něj vyzvedl. O tomto má mít doklady. Co se týká vozidla [registrační značka], vozidlo v průběhu žalovaného období měl odhlásit z důvodu nevyhovujícího technického stavu, značky si ponechal u sebe. Žalovaný si vozidlo koupil za 12 000 Kč od nějakého cizince jako náhradu za zabavené vozidlo, zapsaným majitelem měl být zřejmě [jméno] [příjmení], žalovaný ho pouze provozoval. Po zjištění vady vozidlo odstavil a chtěl ho vrátit, s cizincem se však už nespojil. Po nějaké době se mu ozval majitel s tím, že by si měl vozidlo přepsat na sebe, což žalovaný odmítl s tím, že jen chce vrátit, proto za ním majitel přijel, po prokázání totožnosti skrze doklady žalovanému sdělil, že si vozidlo vezme a dá mu za něj náhradu. Následně majitel sepsal dvě antedatované smlouvy ke dni 30. 6. 2020 a vzal si od žalovaného původní smlouvu sepsanou mezi žalovaným a cizincem. Smlouvy byly sepsány zvlášť na vozidlo Citroen a zvlášť na vozidlo [příjmení] [jméno], které mělo být náhradou za vadný Citroen. Žalovaný muži věřil, navíc byl po služební cestě a nevšiml si shodného data. [příjmení] však s [příjmení] [jméno] odjel, přičemž tvrdil, že musí ověřit podpisy. Poté žalovanému zavolal s tím, že má na sebe vozidla přepsat, od té doby spolu osobně ani telefonicky již nemluvili. Policii nic nehlásil, i když se cítí podveden. Zůstalo mu pouze nepojízdné vozidlo Citroen, které daroval kamarádovi, předal mu klíčky a doklady, avšak neví, kdy to bylo. Písemnou smlouvu nemají. Co se s vozidlem stalo poté, neví. Soud následně ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání uvedl tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení v tom směru, že neměl povinnost hradit povinné ručení za obě vozidla v uvedená období, či že vozidla byla v uvedená období pojištěna. Jednání bylo poté odročeno.
4. Podle § 112 odst. 1 o. s. ř. soud z důvodu hospodárnosti usnesením ze dne 15. 12. 2022, č. j. 219 C 179/2022 – 42, obě řízení spojil ke společnému projednání s tím, že budou nadále vedena pod sp. zn. 219 C 156/2022.
5. K dalšímu jednání nařízenému na 16. 1. 2023 se žalovaný, přestože byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s ř.
6. Žalobkyně k důkazu založila do spisu výzvy k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP k oběma vozidlům včetně dokladů o doručení, další upomínky k zaplacení, předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání, výpisy údajů o vozidle a povinných osobách, kupní smlouvy znějící na vozidlo [registrační značka] a kopii sdělení [jméno] [příjmení].
7. Soud na základě dokazování provedeného výše uvedenými listinami dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl v uvedeném období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 dle registru vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 850 do 2 500 cm3 (1 998 cm3), [registrační značka], který byl zapsaný v registru jako provozovaný, avšak ke kterému žalovaný nesjednal povinné smluvní pojištění odpovědnosti a ani po opakovaných výzvách žalobkyně nezaplatil požadovaný příspěvek ve výši 65 Kč denně, tedy celkem 5 200 Kč, nezaplatil ani náklady spojené s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně mu odeslala první výzvu k zaplacení dne 11. 11. 2021 a dle dokladu ji doručila dne 12. 11. 2021, přestože za den doručení považovala datum 26. 11. 2021 (15. den po odeslání). Ve výzvě žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení do 60 dnů od doručení.
8. Žalovaný byl dále v uvedená období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 a od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 850 do 2 500 cm3 (1 997 cm3), [registrační značka]. Přestože žalovaný nebyl v registru jako vlastník a provozovatel nikdy zapsán, žalobkyně kupními smlouvami ze dne 15. 5. 2020 a 16. 5. 2020 doložila, že původní vlastník předmětné vozidlo prodal nejprve [jméno] [příjmení] a následně tento jej prodal žalovanému, který tudíž v rozhodném období fakticky vlastníkem byl. Žalovaný, přestože uvedl v tomto směru poměrně obsáhlá tvrzení v rámci ústního jednání, nevyhověl výzvě soudu ve smyslu ust. § 118 a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. a nepředložil žádné listiny k prokázání svých tvrzení, přestože tvrdil, že jimi disponuje. Žalovaný tedy nesjednal k vozidlu v uvedeném období povinné smluvní pojištění odpovědnosti a ani po opakovaných výzvách žalobkyně nezaplatil požadovaný příspěvek ve výši 65 Kč denně, celkem 6 760 Kč a 5 915 Kč, ani náklady spojené s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně mu odeslala první výzvu k zaplacení týkající se prvního období dne 9. 12. 2021 a doručila ji dne 24. 12. 2021, první výzvu týkající se druhého období mu odeslala dne 20. 1. 2022 a doručila dne 4. 2. 2022. Ve výzvách žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení do 60 dnů od doručení.
9. Ze sdělení [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že vozidlo ([anonymizováno] [číslo]) mělo být prodáno skrze [jméno] [příjmení] žalovanému, který však odmítl přihlásit vozidlo v registru na své jméno, pan [příjmení] proto věc nahlásil Policii ČR i žalobkyni. Ke sdělení přiložil obě kupní smlouvy týkající se vozidla. Předžalobními upomínkami odeslanými dne 16. 3. 2022, 13. 4. 2022 a 25. 5. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu do 15 dnů od odeslání.
10. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovanému vznikla v předmětná období povinnost pojistit odpovědnost za újmu způsobenou specifikovanými vozidly, jejichž byl vlastníkem, což neučinil, a proto mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 65 Kč denně dle typu vozidla (dle objemu válců motoru) za každé takové nepojištěné vozidlo a k němu poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, a to konkrétně § 1 odst. 2, § 4 odst. 1 až odst. 7 a dále vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, konkrétně § 2 odst. 1 písm. h), § 2a). Splatnost příspěvků a poplatků se odvíjí od 60 denní lhůty k zaplacení stanovené v prvních výzvách. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala svá žalobní tvrzení a žalovaný svá tvrzení přes výzvu a poučení soudu neupřesnil a důkazy neoznačil a nepředložil, soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 646 Kč Tyto náklady se odvíjí od skutečnosti, že obě řízení byla spojena až po prvním jednání, které se konalo 5. 12. 2022, proto do této doby náleží žalobkyni náhrada nákladů za každé řízení zvlášť. Sestává tudíž ze zaplacených soudních poplatků v částce 800 Kč a 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 560 Kč a 6 215 Kč sestávající z částky 300 Kč (tarifní hodnota nad 10 000 Kč do 30 000 Kč) a 200 Kč (tarifní hodnota do 10 000 Kč) za každý úkon právní služby do podání návrhu, tedy za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., za kvalifikovanou výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a za podání návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.