223 C 128/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru na sloučení předchozích úvěrů a půjček, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet peněžní prostředky ve výši 75 111 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit úvěr spolu s úrokem formou pravidelných měsíčních splátek po 1 630 Kč se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje srpnem 2020. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, využila právní předchůdkyně svého oprávnění ze smlouvy, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu, kromě toho požaduje žalobkyně úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od [datum] (den následující po splatnosti) do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovanému byla dne [datum] odeslána předžalobní upomínka, žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou usnesením soudu zrušen. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přestože byl poučen, že nevyjádří-li se k výzvě soudu v uvedené lhůtě, bude soud předpokládat, že s uvedeným postupem souhlasí. Žalobkyně se také nevyjádřila, a proto soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) takto bez jednání na základě předložených listin rozhodl. 3. Žalobkyně k důkazu založila do spisu smlouvu o úvěru, přehled úvěru, výzvu k zaplacení, oznámení o zesplatnění, smlouvu o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení a předžalobní výzvu včetně podacího lístku. 4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 75 111 Kč na sjednaném úvěrovém účtu, a to za účelem splacení úvěru u právní předchůdkyně ve výši 50 135 Kč, ve zbývající části se pak jednalo o neúčelový úvěr. Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit právní předchůdkyni úvěr spolu s úrokem ve výši 18,49 % ročně a jednorázovou platbou 751 Kč za vyřízení úvěru měsíčními splátkami po 1 630 Kč se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje [datum], a to formou inkasa z účtu žalovaného. Pojištění nebylo sjednáno. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník. Pro případ porušení smlouvy, zejména v případě prodlení žalovaného se splátkou po dobu delší než 3 měsíce nebo s více než 2 splátkami, bylo mj. sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnit. Žalovaný čerpal úvěr dne [datum] v plné výši a již od druhé splátky nesplácel řádně, právní předchůdkyně žalobkyně jej vyzvala k zaplacení dluhu a následně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Dlužná jistina činila žalovanou částku. Smlouvou ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován a žalobkyně jej následně před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dluhu do 10 dnů od doručení výzvou odeslanou [datum]. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně sjednala se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které mu poskytla peněžní prostředky z části vázané na sjednaný účel a z části bez určení účelu. Žalovaný nedostál své povinnosti ze smlouvy úvěr řádně a včas včetně sjednaného úroku splácet, proto právní předchůdkyně po tom, co jej vyzvala k zaplacení, přistoupila k zesplatnění úvěru. Následně pohledávku postoupila na žalobkyni, která žalovaného k zaplacení před podáním žaloby vyzvala, žalovaný však nezaplatil ničeho, to ani sám v řízení netvrdil. 6. Po právní stránce postupoval soud následovně. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru shora uvedeného obsahu, právní předchůdkyně dostála svému závazku a žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr v uvedené výši za specifikovaných podmínek. Naproti tomu žalovaný své povinnosti ze smlouvy nesplnil, když úvěr řádně a včas nesplácel, a proto došlo v souladu se smluvními ujednáními k jeho zesplatnění. Právní předchůdkyně poté pohledávku ve smyslu § 1879 o. z. postoupila smlouvou na žalobkyni, která vyzvala žalovaného k zaplacení. Žalovaný v řízení netvrdil, že by žalobkyni či její předchůdkyni zaplatil více, než připouštěla žalobkyně. Soud za takto prokázaného stavu žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně úroku z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po zesplatnění, jelikož žalovaný se s peněžitým plněním do prodlení beze sporu dostal. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné délce dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 943 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 971 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 267,38 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby ve věci (podání ve věci samé, kvalifikovaná výzva k plnění a převzetí a příprava zastoupení) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 200 Kč ve výši 2 772 Kč O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.