223 C 129/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], od které pohledávku skrze přechodného věřitele smluvně nabyla, měla uzavřít se žalovanou smlouvu a poskytnout žalované na její účet peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč dne [datum], žalobkyně však není schopna uzavření smlouvy prokázat, a proto požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnutých a nevrácených prostředcích. Žalovaná nezaplatila ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl usnesením soudu zrušen. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že nevyjádří-li se v uvedené lhůtě, bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Za situace, kdy žalobkyně souhlasila s uvedeným postupem již v žalobě, rozhodl soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listin učinil soud následující zjištění a závěr o skutkovém stavu. 4. Z potvrzení o provedené platbě a sdělení banky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], dne [datum] převedla na účet ve vlastnictví žalované č. [bankovní účet] částku 20 000 Kč prostřednictvím [anonymizováno], s.r.o. Ze smluv o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení, předžalobní upomínky a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena ze strany přechodného věřitele, který ji smluvně nabyl od právní předchůdkyně, přičemž žalované byla tato skutečnost písemně oznámena, vyzvala před podáním žaloby žalovanou k zaplacení dopisem vyhotoveným a odeslaným dne [datum] se lhůtou k plnění 3 dny. 5. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni cokoli zaplatila nebo že by její závazek zanikl z jiného důvodu. 6. Pouze na okraj soud uvádí, že žalobkyně předložila také smlouvu o spotřebitelském úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek, avšak z listin neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou k dohodě o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, který měl být splácen měsíčními splátkami spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně (!), došlo, nebyl prokázán ani obsah případné dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách, neboť z nich neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle. V tomto směru však žalobkyně ničeho netvrdila a žalovanou částku, jak uvedeno shora, požadovala z titulu bezdůvodného obohacení. 7. Soud posoudil věc podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na její účet částku 20 000 Kč bez právního důvodu, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi stranami. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná právní předchůdkyni či žalobkyni, na kterou byla pohledávka ve smyslu § 1879 o. z. postoupena, cokoli zaplatila. Soud proto uzavřel, že žalovaná se na úkor žalobkyně ve smyslu shora citovaného ustanovení bezdůvodně obohatila co do částky 20 000 Kč a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vydat. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. 8. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] (v tento den odeslala předžalobní upomínku vyhotovenou v den odeslání) s tím, že zásilka byla doručena dle § 573 o. z. dne [datum] (třetí pracovní den po odeslání), splatnost nastala po uplynutí třídenní lhůty k plnění [datum], od následujícího dne je tudíž žalovaná v prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od pozdějšího data. 9. Žalovaná je povinna plnit žalobkyni v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.