223 C 64/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], od které pohledávku smluvně nabyla, měla uzavřít se žalovanou smlouvu a poskytnout žalované na její účet peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč dne [datum], žalobkyně však není schopna uzavření smlouvy prokázat, a proto požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnutých a nevrácených prostředcích. Žalovaná nezaplatila ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl usnesením soudu zrušen. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že nevyjádří-li se v uvedené lhůtě, bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně se taktéž k výzvě soudu nevyjádřila, proto soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc rozhodl bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listin učinil soud následující zjištění a závěr o skutkovém stavu. 4. Z potvrzení o provedené platbě a sdělení banky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], dne [datum] převedla na účet ve vlastnictví žalované č. [bankovní účet] částku ve výši 20 000 Kč prostřednictvím Thepay.cz, s.r.o. K účtu měla dispoziční oprávnění pouze žalovaná. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení, předžalobní upomínky a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne [datum], přičemž žalované byla tato skutečnost písemně oznámena, vyzvala před podáním žaloby žalovanou k zaplacení dopisem vyhotoveným a odeslaným dne [datum] se lhůtou k plnění 3 dny. 5. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni cokoli zaplatila nebo že by její závazek zanikl z jiného důvodu. 6. Pouze na okraj soud uvádí, že žalobkyně předložila také smlouvu o spotřebitelském úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a formuláře, avšak z listin neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou k dohodě o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, který měl být splácen měsíčními splátkami spolu s úrokem ve výši 25 % měsíčně, došlo, nebyl prokázán ani obsah případné dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách, neboť z nich neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle. V tomto směru však žalobkyně ničeho netvrdila a žalovanou částku, jak uvedeno shora, požadovala z titulu bezdůvodného obohacení. 7. Soud posoudil věc podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na její účet částku 20 000 Kč bez právního důvodu, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi stranami. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná právní předchůdkyni či žalobkyni, na kterou byla pohledávka ve smyslu § 1879 o. z. postoupena, cokoli zaplatila. Soud proto uzavřel, že žalovaná se na úkor žalobkyně ve smyslu shora citovaného ustanovení bezdůvodně obohatila co do částky 20 000 Kč a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vydat. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. 8. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] (v tento den odeslala předžalobní upomínku vyhotovenou v den odeslání) s tím, že tuto ve smyslu § 573 o. z. doručila [datum] a splatnost nastala po uplynutí třídenní lhůty k plnění, t. j. [datum], od následujícího dne je tudíž žalovaná v prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.