225 C 219/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 2. 7. 2018 uzavřela společnost [právnická osoba], (nyní [právnická osoba]) se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] ([anonymizována tři slova]“), s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru přes webové stránky této společnosti. Žalovaná si zde zřídila uživatelský účet a podala žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, na základě které jí byl zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost zkoumala [právnická osoba] výpočtem doložitelných příjmů a výdajů tak, že klientovi musí zůstat rezerva ve výši 10 % příjmů, která je současně alespoň ve výši životního minima 3 410 Kč. Žalovaná na základě smlouvy čerpala úvěr celkem 176 076 Kč, který měl být splacen dne 12. 8. 2022, uhradila částku 274 127,30 Kč. Pohledávka [právnická osoba] za žalovanou ve výši 71 213,09 Kč (50 000 Kč jistina, 20 963,09 Kč úroky za období čerpání úvěru a 250 Kč náhrady účelně vynaložených nákladů) byla smlouvou uzavřenou dne 27. 1. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně žádá žalobou zaplacení jistiny ve výši 50 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, úroku za období čerpání úvěru ve výši 20 963,09 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 71 213,09 Kč od 13. 8. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť řádně předvolaná žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a žalovaná, ač rovněž řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti. 5. V nepodepsané listině označené jako smlouva o revolvingovém úvěru s datem 2. 7. 2018 se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované úvěr až do limitu 50 000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 8,5 % měsíčně. Přílohou této smlouvy jsou obchodní podmínky. 6. Listina označená jako„ Platební informace“ uvádí, že žalovaná má zůstatek po poslední platbě ke dni 24. 6. 2022 celkem 64 305,54 Kč a úrok za období čerpání činí ke dni 12. 8. 2022 celkem 6 940,85 Kč. Aktuální povinná částka k datu splatnosti (12. 8. 2022) je 30 544 Kč. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupila [právnická osoba] soubor pohledávek včetně pohledávky za žalovanou žalobkyni. Oznámením ze dne 22. 9. 2022 [právnická osoba] postoupení této pohledávky oznámila žalované. Výše pohledávky měla činit 71 213,09 Kč. 8. Předžalobní výzvou odeslanou téhož dne (viz podací lístek) žalobkyně na žalované žádala úhradu výše uvedené částky na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 2. 7. 2018 a nákladů právního zastoupení do tří dnů. 9. Z listiny označené„ [jméno] aplication info“ soud nezjistil žádné pro rozhodnutí významné skutečnosti. 10. Z přehledu plateb a dopisu banky soud zjistil, že žalovaná obdržela od [právnická osoba] na její bankovní účet celkem 176 076 Kč a uhradila [právnická osoba] celkem 274 127,30 Kč. 11. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 12. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně v řízení tvrdila, avšak neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. K důkazu žalobkyně předložila listiny, které nebyly žalovanou nijak verifikovány. Skutečnost, že listiny provedené k důkazu obsahují osobní údaje žalované, nezakládá dostatečným způsobem vznik projevu vůle účastníků. Uzavření jakékoliv formy smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalované. Není ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny. 13. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě jí měla žalovaná plnit, tíží právě žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a zde citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, jakým způsobem měla být smlouva a jakého obsahu s žalovanou uzavřena. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně své břemeno tvrzení a důkazní neunesla. 14. Soud dále zkoumal, zda na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení. Žalovaná od [právnická osoba] obdržela celkem částku ve výši 176 076 Kč, přičemž [právnická osoba] vrátila částku 274 127,30 Kč. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, soud platby zohlednil. V řízení tak nebylo prokázáno ani obohacení na straně žalované a úbytek majetku na straně žalobkyně. Soud proto žalovaný nárok neposoudil ani podle zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení. 15. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než prvním výrokem žalobu zamítnout pro neunesení břemene důkazního žalobkyní. 16. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.