230 C 118/2023-97 — Okresní soud v Kladně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 127 937,18 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 14.6.2016 rámcovou smlouvu, na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a následně dne 7.3.2021 její dodatek [číslo] úvěrovou smlouvu, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 140 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit včetně obchodního úroku s roční úrokovou sazbou ve výši 9,9 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách po 2 493 Kč. Dne 9.8.2022 uzavřela žalobkyně s žalovanou dodatek obsahující změnu data splátek z 11. dne v měsíci na 9. den v měsíci. Dále dodatkem [číslo] ze dne 5.3.2023 sjednali účastníci odklad splátky úvěru splatné dne 9.3.2023 a 9.4.2023. Počínaje květnem 2023 však žalovaná sjednané splátky úvěru nehradila, a to i přesto, že byla opakovaně upomínkami k úhradě splátek vyzývána. Žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním stran celý úvěr ke dni 3.7.2023 zesplatnila. Ani po zesplatnění úvěru žalovaná svůj dluh neuhradila. Požadovaná žalovaná částka se skládá z úvěrové jistiny ve výši 111 739,17 Kč a příslušenství v podobě nesplaceného úroku z úvěru ve výši 4 355,47 (kapitalizovaného za období od 9.2.2023 do 2.7.2023) a následně pak úroku z úvěru ve výši 9,9% z úvěrové jistiny za období od 3.7.2023 do zaplacení; dále pal úroku z prodlení v zákonné výši za období od 13.7.2023 do zaplacení. 2. Účastníci dále dne 4.11.2019 uzavřeli dodatek [číslo] k výše citované rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, což žalobkyně dne 4.11.2019 schválila a zároveň umožnila čerpání kontokorentu na výše uvedeném účtu. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě úroku z kontokorentního úvěru ve výši 18,9 % ročně. Žalovaná závažně porušila své smluvní povinnosti nesplácením úvěrových splátek, a proto žalobkyně dne 3.7.2023 celý kontokorentní úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak žádala zaplatit jistinu kontokorentu 16 198 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 797,12 Kč za období od 1.4.2023 do 2.7.2023; úrok z úvěru ve výši 18,9 % ročně z částky 16 198 Kč od 3.7.2023 do 31.7.2023, dále pak úrok z úvěru ve výši 15% ročně z částky 16 189 Kč od 1.8.2023 za zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 16 198 Kč od 13.7.2023 do zaplacení. 3. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením obou výše citovaných smluv o úvěru zkoumala žalobkyně vždy schopnost žalované splácet úvěr lustrací žalované v bankovním a nebankovním registru klientských informací, dále ověřila tvrzený příjem žalované z pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 28 204 Kč výpisem z jejího bankovního účtu a dospěla tak k závěru, že žalovaná je schopna požadované úvěry řádně splácet. 4. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu (doručené jí 16.10.2023 do vlastních rukou), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud provedl dokazování Rámcovou smlouvou ze dne 14.6.2016 uzavřenou mezi účastníky v listinné podobě, ze které zjistil, že žalobkyně se žalované zavázala poskytovat bankovní služby včetně vedení běžného účtu [číslo] součástí smlouvy strany sjednaly i obchodní podmínky, podmínky používání úvěru, podmínky pro používání kontokorentu a další dokumenty. 6. Dále pak soud provedl důkaz dodatkem [číslo] ze dne 7.3.2021 ke shora citované rámcové smlouvě včetně podmínek pro používání úvěru – tj. smlouvou o úvěru, ze které zjistil dohodu účastnic čerpat úvěr ve výši 140 000 Kč a následně jej splatit v měsíčních splátkách po 2 493 Kč včetně úroků z úvěru ve výši 9,9% ročně. 7. Dodatkem [číslo] ke shora citované rámcové smlouvě ze dne 4.11.2019 včetně podmínek pro používání kontokorentu bylo zjištěno, že žalobkyně umožnila žalované čerpat prostřednictvím přečerpání běžného účtu kontokorentní úvěr až do výše 20 000 Kč za sjednaných podmínek, včetně ujednání o úroku z tohoto úvěru ve výši 18,9% ročně. 8. Z výpisu žalobkyně o čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že za období od 7.2.2023 do 30.4.2023 vyčerpala žalovaná z kontokorentního úvěru jistinu ve výši 16 198 Kč. 9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne 8.3.2021 byl zjištěno, že částka 140 000 Kč byla tohoto dne připsána na běžný účet žalované. Z přehledu plateb 21.8.2023 bylo zjištěno, že žalovaná přestala hradit sjednané splátky úvěru od měsíce května 2023. Předžalobní výzvou ze dne 3.7.2023 (včetně podacího archu České pošty prokazujícího její odeslání žalované dne 4.7.2023) bylo zjištěno, že žalobkyně žalované oznámila předčasné zesplatnění všech jejích pohledávek z důvodu porušení její povinnosti hradit splátky řádně a včas. 10. Po provedení shora uvedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná dne 14.6.2016 uzavřela s žalobkyní rámcovou smlouvu o poskytování služeb, následně se dne 7.3.2021 žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 140 000 Kč, které skutečně byly žalované vyplaceny převodem na její běžný bankovní účet. Dále na základě smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené dne 4.11.2019 žalovaná průběžně čerpala kontokorentní úvěr. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 9,9 % p.a. z čerpané jistiny (v případě kontokorentního úvěru pak 18, 9% p.a.), kdy tato sazba byla neměnná po celou dobu trvání smlouvy o úvěru. Úvěr měl být splacen v měsíčních splátkách ve výši a se splatností uvedenými ve smlouvě a dodatcích k ní. Žalovaná nehradila v rozporu se smluvním ujednáním splátky řádně a včas, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění zůstatku úvěru s příslušenstvím a k zesplatnění čerpaného kontokorentního úvěru. Pohledávka ke dni podání žaloby činila na jistině úvěru částku 111 739, 17 Kč a na jistině kontokorentního úvěru pak částku 16 198 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani po předžalobní výzvě žalobkyně. 11. Právně soud věc hodnotil za použití zákona č. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru. 12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Příslušným nařízením pak je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 15. Po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána v plném rozsahu důvodně. V řízení bylo prokázáno, že účastnice platně uzavřely smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 140 000 Kč a průběžně čerpán kontokorentní úvěr celkem ve výši 16 189 Kč (ke dni 30.4.2023), které se žalovaná zavázala pravidelně splácet za podmínek dle výše citovaných smluv. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když nehradila dohodnuté splátky řádně a včas. V důsledku tohoto jednání prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k úhradě jistin úvěrů spolu s úrokem. Soud má za prokázané, že žalobkyně svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, tedy poskytnout žalovanému peněžní prostředky, splnila řádně, naopak žalovaná svoji povinnost poskytnutý úvěr splácet a zaplatit z něj úroky nesplnila (žalovaná v průběhu řízení ostatně ani netvrdila, že by tomu bylo jinak). Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila žalobkyni dle uzavřených smluv, dostala se do prodlení s plněním. Žalovaná částka se skládá ze shora uvedených jistin úvěrů (111 739,11 Kč a 16 198,01 Kč), úroků z úvěru kapitalizovaného vždy do zesplatnění úvěru (4 355,47 Kč za období od 9.2.2023 do 2.7.2023 z úvěrové jistiny 111 739,11 Kč a v částce 797,12 Kč za období od 1.4.2023 do 2.7.2023 z úvěrové jistiny 16 198,01 Kč), následně pak úroků z úvěru z úvěrových jistiny ve sjednané výši (9,9% a 18,9 % ročně) a následně po 90 dnech prodlení ve výši úrokové sazby podle zák. o spotřebitelském úvěru (tj. v daném případě 15% ročně). Žalobkyně má dále s ohledem na prodlení žalované s úhradou zesplatněných úvěrů nárok