230 C 21/2023-30 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 16 726 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník vozidla zn. [anonymizována dvě slova], reg.zn. 2 S [číslo], porušil svou zákonnou povinnost a neuzavřel v období od [datum] do [datum] pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; je tak povinen uhradit žalobkyni příspěvek do garančního fondu. K tomu byl žalobkyní vyzván výzvou ze dne [datum]. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 300 Kč coby poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na výše uvedený příspěvek. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalovaný byl podle předložené výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel ze dne [datum] vycházející z elektronické evidence pojišťoven a z centrálního registru vozidel v předmětném období od [datum] do [datum] vlastníkem předmětného osobního vozidla [VIN kód], [registrační značka] s objemem válců motoru nad [číslo] cm3, kategorie nákladní automobil do 3,5 t, k vozidlu však neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Touto výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení příspěvku ve výši 16 426 Kč (191 dní x 86 Kč), do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný byl o zaplacení později upomínán ještě upomínkou žalobkyně ze dne [datum] a předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 4. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalovaný v uvedeném období neuzavřel povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a nezaplatil ani příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve výši 86 Kč denně, ačkoli k tomu byl vyzván. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 písm. a) a b) při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. 7. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ prováděcí vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5 t včetně ve výši 86 Kč. 8. Podle § 2a prováděcí vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Předmětné vozidlo bylo v posuzovaném období zapsáno jako provozované v registru silničních vozidel, avšak nebylo v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu pojištěno podle tohoto zákona. Jako provozovatel byl v této době v registru silničních vozidel zapsán žalovaný, má se tedy za to, že byl i skutečným provozovatelem. Vznikla mu proto v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 86 Kč za každý den porušení výše uvedené povinnosti (celkem za 191 dní) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč (§ 2a prováděcí vyhlášky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku a nákladů do jednoho roku od vzniku této povinnosti (§ 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) výzvou obsahující veškeré náležitosti podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalovaný však ve stanovené lhůtě splatnosti nic neuhradil. Ode dne následujícího po splatnosti je tak žalovaný v prodlení s uhrazením příspěvku a nákladů a žalobkyni od tohoto dne náleží i úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 726 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.