230 C 91/2023-25 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 5 094 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná jako vlastník vozidla zn. Nissan Almera Tino 1.8, reg.zn. [anonymizováno], porušila svou zákonnou povinnost a neuzavřela v období od 26. 8. 2022 do 5. 12. 2022 pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla; je tak povinna uhradit žalobkyni příspěvek do garančního fondu. K tomu byla žalobkyní vyzvána výzvou ze dne 26. 1. 2023. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 300 Kč coby poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na výše uvedený příspěvek. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalovaná byla podle předložené výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel ze dne 26. 1. 2023 vycházející z elektronické evidence pojišťoven a z centrálního registru vozidel v předmětném období od 26. 8. 2022 do 5. 12. 2022 vlastníkem předmětného osobního vozidla [VIN kód], [registrační značka] s objemem válců motoru nad 1 350 cm3, k vozidlu však neuzavřela povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k zaplacení příspěvku ve výši 4 794 Kč (102 dní x 47 Kč), do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaná byla o zaplacení později upomínána ještě upomínkou žalobkyně ze dne 4. 5. 2023 a předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 5. 2023. 4. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalovaná v uvedeném období neuzavřela povinné smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a nezaplatila ani příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve výši 47 Kč denně, ačkoli k tomu byl vyzvána. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 písm. a) a b) při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. 7. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ prováděcí vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 8. Podle § 2a prováděcí vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Předmětné vozidlo bylo v posuzovaném období zapsáno jako provozované v registru silničních vozidel, avšak nebylo v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu pojištěno podle tohoto zákona. Jako provozovatel byla v této době v registru silničních vozidel zapsána žalovaná, má se tedy za to, že byla i skutečným provozovatelem. Vznikla jí proto v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 47 Kč za každý den porušení výše uvedené povinnosti (celkem za 102 dní) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč (§ 2a prováděcí vyhlášky). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku a nákladů do jednoho roku od vzniku této povinnosti (§ 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) výzvou obsahující veškeré náležitosti podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalovaná však ve stanovené lhůtě splatnosti nic neuhradila. Ode dne následujícího po splatnosti je tak žalovaná v prodlení s uhrazením příspěvku a nákladů a žalobkyni od tohoto dne náleží i úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 150 o. s. ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě by náklady řízení byly přiznány žalobkyni, která měla ve věci úplný procesní úspěch. Z informačního systému zdejšího soudu však bylo zjištěno, že proti žalované bylo u zdejšího soudu vedeno řízení ve skutkově a právně stejné věci pod sp. zn. 218 C 134/2023 za pojistné období od 24. 6. 2022 do 25. 8. 2022 na základě žaloby podané v květnu 2023, v níž žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Žaloba v souzené věci byla podána v červenci 2023, žalobkyně tak mohla uplatnit své nároku proti žalované žalobu jedinou (když se obě týkaly nepojištěného období předcházejícího rok 2023), což neučinila a vznikly jí tak náklady, které nebyly vynaloženy účelně, a to včetně soudního poplatku. Na takový procesní postup má žalobkyně právo, avšak náklady, které s takovým postupem žalobkyni vzniknou, nelze přenášet na žalovanou. Proto soud o těchto nákladech rozhodl jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. Kladno, 25. září 2023 Mgr. Marie Ťoupalíková Bredová soudkyně