208 C 215/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedených částek s tím, že žalovaný měl u právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] zřízen běžný účet a na jeho účet byl povolen debet do limitu ve výši 30 000 Kč. V případě překročení tohoto limitu šlo o porušení smlouvy a vnikl nepovolený záporný zůstatek. Z povoleného debetu byl sjednán smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně, kterého se žalobkyně domáhá do [datum] a dále zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se smlouvou zavázal platit úroky v případě prodlení nejen z jistiny, ale i ze včas nesplacených poplatků, úroků a smluvních pokut, které požaduje do dne sesplatnění. Ke dni sesplatnění činila dlužná částka 22 719,24 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložené smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalovanému úvěr do výše 30 000 Kč. Úvěr byl splatný do jednoho roku. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit poplatky za zaslání upomínky a poplatek za vedení běžného účtu a v případě prodlení úroky z prodlení.. 4. Z písemného odstoupení od smlouvy bylo zjištěno, že pro porušení smlouvy o vedení účtu a podstatné porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] od smlouvy odstoupila s tím, že účinnost smlouvy skončí ke dni [datum] a byl vyzván k okamžité úhradě závazků. 5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán. 9. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzal žalovaný. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, zaplatit. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 11. Úrok byl sjednán ve výši 21,9% ročně, proto byl jako přiměřený žalobkyni přiznán. Vzhledem ke znění § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl ale přiznán pouze do [datum], neboť dle tohoto ustanovení u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalovaný se dostal do prodlení dle tvrzení žalobkyně dne [datum], přísluší jí tedy smluvní úrok 21,9% jen po dobu 90 dnů od tohoto data a dále ve výši zákonného úroku z prodlení. 12. Tuto úpravu ale také nelze ze shora uvedených důvodů v dané věci použít. Soud je povinen posoudit platnost zneužívající klauzule z úřední povinnosti (i bez námitky žalovaného) a není oprávněn provést jakoukoli moderaci takového ujednání. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části příslušenství pohledávky, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 491 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 039 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 768,91 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.