209 C 203/2023-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byl žalované dne 26. 9. 2022 poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč splatný ke dni 26. 10. 2022. Celkem měla žalovaná uhradit 7 620 Kč, když kromě jistiny ve výši 6 000 Kč se smlouvou zavázala uhradit úrok ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky počítaný do dne splatnosti úvěru. Žalovaná ale úvěr spolu s dohodnutým úrokem nesplatila. V termínu splatnosti nesplatila ničeho. Žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Vzhledem ke splatnosti úvěru dne 26. 10. 2022 je smluvní pokuta účtována ode dne 27. 10. 2022 z částky 6 000 Kč, a to ke dni vydání předžalobní upomínky, t. j. ke dni 6. 12. 2023 ve výši 2 430 Kč. Žalobkyně žalovanou o úhradu dluhu vyzvala, žalovaná ale nereagovala. Žalobkyně v žalobě popsala kromě výše uvedené též okolnosti uzavření smlouvy. Uvedla, že žalovaná se zaregistrovala na webovém portálu, přičemž v průběhu registrace zadala své údaje, zvolila si své heslo ke svému účtu na portálu. Po založení účtu požádala prostřednictvím portálu o poskytnutí úvěru, zadala výši požadovaného úvěru a splatnost, seznámila se s veškerými informacemi, které je povinen věřitel poskytnout před uzavřením smlouvy, což stisknutím tlačítka potvrdila. Poté jí byly vygenerovány dokumenty spjaté s poskytnutím úvěru, byl vygenerován text smlouvy, VOP a formulář s informacemi. Poté, co žalovaná všechny dokumenty potvrdila, byla přesměrována na dotazník týkající se její finanční a majetkové situace, kde musela uvést zejména informace o zaměstnání, měsíčních příjmech a dalších existujících závazcích. Poté potvrdila žádost a veškerá smluvní dokumentace jí byla zaslána na email uvedený při registraci. K uzavření smlouvy došlo odesláním finančních prostředků na účet žalované. Identita žalované byla ověřena pomocí aplikace , Anonymizováno, .2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu výpis z obchodního rejstříku, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, listinu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , všeobecné obchodní podmínky ke smlouvám o spotřebitelském úvěru uzavíraným žalobkyní, potvrzení o odeslání písemnosti prostřednictvím Hybridní pošty, fakturu ke smlouvě o úvěru č. , tel. číslo, , výplatní pásky, osobní doklad, výzvu k úhradě, výpisy z účtu žalované, potvrzení o provedené platbě3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Ještě před jednáním učinil dotaz na banku , Anonymizováno, stran tvrzené poskytnuté částky žalované.4. Žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila se, k žalobě se nevyjádřila, do spisu nezaložila ani nenavrhla žádné důkazy. Soud jednání provedl v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně a odpovědí banky ze dne 16. 1. 2024.5. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně na účet žalované poskytla 26. 9. 2021 částku 6 000 Kč. Žalobkyně má k dispozici kopii osobního dokladu žalované, má k dispozici výpisy z účtu žalované za měsíce červen až srpen 2022 včetně. Žalovaná měla na svém účtu v měsíci červnu 2022 počáteční zůstatek 2 000,49 Kč, konečný zůstatek 6 458m31 Kč, celkové příjmy 93 052,08 Kč, celkové výdaje 88 594,26 Kč. V měsíci červenci 2022 měla na účtu počáteční zůstatek 6 458,31 Kč, konečný zůstatek 6 031,45 Kč, celkové příjmy 74 092,55 Kč, celkové výdaje 74 519,41 Kč. A v měsíci srpnu 2022 měla na účtu počáteční zůstatek 6 031,45 Kč, konečný zůstatek 81,26 Kč, celkové příjmy 67 390 Kč a celkové výdaje 73 340,19 Kč. Z výpisů soud zjistil, že kromě výdajů za různé nákupy činí řadu příchozích položek čerpané úvěry, řadu výdajů pak splátky různých spotřebitelských úvěrů.6. Ostatní tvrzení v žalobě se žalobkyni v řízení prokázat nepodařilo. Tedy ani uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně všech tvrzených smluvních ujednání (o výši úvěru, sjednané době splatnosti, úroku za úvěr, ujednání o smluvní pokutě, o nákladech na upomínání) mezi účastníky mezi účastníky smlouvy. Listina nazvaná jako smlouva o úvěru není žalovanou řádně podepsána. Smlouvu o úvěru lze uzavřít i konkludentně a samozřejmě také prostřednictvím elektronických komunikací. V druhém zmíněném případě smlouva může být podepsána tzv. kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis má váhu podpisu vlastnoručního, který zaručuje skutečnou identitu podepisující osoby. Povaha prostého elektronického podpisu již takové vlastnosti nemá, a bez dalších důkazů uzavření takové smlouvy, stejně jako uzavření smlouvy konkludentně prokázáno není. Žalobkyně však jiné důkazy prokazující uzavření smlouvy soudu nepředložila. Soud měl v úmyslu žalobkyni poučit a vyzvat ji v souladu s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu k doplnění tvrzení a důkazů. Žalobkyně tím, že se k prvnímu jednání ve věci nedostavila vědoma si možných následků, možnost být poučena a vyzvána k doplnění si tak sama vzala.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. V daném případě s ohledem na skutková zjištění soud nemohl z titulu tvrzené smlouvy o úvěru žalobkyni přiznat žádná plnění.9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Jak uvedeno shora, v řízení bylo prokázáno, že žalované byla žalobkyní vyplacena částka 6 000 Kč, nebylo prokázáno, že by žalovaná tuto částku, případně její část žalobkyni vrátila. Proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč plus zákonný úrok z prodlení z této částky, neboť s úhradou se žalovaná beze sporu do prodlení dostala a žalobkyně úrok z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši (§ 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).11. Ve zbývající části však soud žalobu zamítl, jak ve výroku II. uvedeno.12. Soud na tomto místě ještě uvádí, že i kdyby uzavření smlouvy bylo v řízení prokázáno, je otázkou, zda by smlouva byla shledána platnou z hlediska splnění povinnosti věřitele zkoumat před poskytnutím úvěru úvěruschopnost dlužníka. V daném případě sice žalobkyně obecná tvrzení do žaloby uvedla, tedy že žalovaná musela vyplnit dotazník týkající se její finanční a majetkové situace, kde musela uvést zejména informace o zaměstnání, měsíčních příjmech a dalších existujících závazcích. Žalobkyně však neuvedla, co tedy konkrétně se o majetkových poměrech žalované dozvěděla, jak s těmito údaji naložila při schvalování úvěru. Co se týče důkazů, pokud jedinými v tomto směru měly být výpisy z účtu žalované založené do spisu, pak z těchto naopak vyplývá, že majetková situace žalované ještě před převzetím finančních prostředků od žalobkyně nebyla vůbec dobrá, brala si a splácela řadu úvěrů, měsíční zůstatku na jejím účtu byly velmi nízké, měsíc před uzavřením smlouvy pouhých 81 Kč! Z žádných důkazů pak není zřejmé nic o dalších poměrech žalované). Pokud by tedy žalobkyně v řízení prokázala, že mezi ní a žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva o úvěru, pak pro nedostatečně zjištěné případně nesprávně vyhodnocené majetkové poměry žalované by smlouva nemohla být shledána platnou, a soud by se proto stejně jako v případě neprokázání uzavření smlouvy o úvěru jako takové, již také nedostal ke zkoumání platnosti (přiměřenosti) jednotlivých smluvních ujednání (výše úroku, poplatků včetně poplatků sankčních), aby mohl rozhodnout o jednotlivých dílčích žalobou uplatněných nárocích.13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně byla úspěšná z 60 procent, žalovaná ze čtyřiceti procent. Žalobkyni proto byly přiznány náklady ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tedy ve výši 20 % z celkových nákladů 2 452 Kč (t. j. soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů na právní zastoupení sestávajících ze tří úkonů po 300 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč plus 21 % DPH). O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 490 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 2 o.s.ř.