210 C 69/2024-30 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení mezi účastníky dohodnuté smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky z částky 31 650 Kč ode dne 1. 9. 2020 do dne 25. 3. 2024, tj. smluvní pokutu ve výši 41 208,30 Kč a částku ve výši 1 200 Kč jakožto minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve vztahu mezi podnikateli. Uvedla, že účastníci uzavřeli dne 17. 9. 2019 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku společně se sjednaným úrokem splácet dle splátkového kalendáře ve 12 měsíčních splátkách po 3 165 Kč, splatných k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2019. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, s tím, že zápůjčka byla poskytována pro podnikatelské účely žalované, což bylo výslovně uvedeno ve smlouvě. Závazek splácet jednotlivé splátky řádně a včas ale žalovaná porušila, splatila pouze 2 splátky, a to ve dnech 31. 10. 2019 – částku 3 165 Kč a dne 4. 12. 2019 – částku 3 165 Kč. Dále již nesplatila žalobkyni ničeho. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky ke dni 19. 2. 2020 k zesplatnění celého úvěru a k uvedenému datu se podle bodu 6. 4 smluvních ujednání smlouvy stala splatnou jednak nezaplacená jistina zápůjčky, tak i veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí zápůjčky, přirostlé ke dni zesplatnění a smluvní pokutu, s tím, že tyto se stanou součástí nové jistiny zápůjčky.2. V důsledku uvedeného vznikl žalobkyni nárok na zaplacení nové jistiny zápůjčky, skládající se z bývající dlužné nové jistiny zápůjčky ve výši 31 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení, neuhrazené smluvní pokuty v celkové výši 917 K se zákonným úrokem z prodlení, neuhrazené smluvní pokuty v celkové výši 7 912,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky ve výši 31 650 Kč za každý den prodlení počínaje dnem 21. 2. 2020 až do zaplacení.3. Žalobkyně touto žalobou požaduje uvedenou smluvní pokutu z částky 31 650 Kč ode dne 1. 9. 2020 do dne 25. 3. 2024, tj. smluvní pokutu ve výši 41 208,30 Kč a částku ve výši 1 200 Kč jakožto minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve vztahu mezi podnikateli. Žalovaná požadovanou částku žalobkyni neuhradila ani po zaslané upomínce.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, nařízenému ke zdejšímu soudu na den 6. 1. 2021, se nedostavila, ačkoliv měla doručení řádně vykázáno. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a jednal v její nepřítomnosti, na základě předložených listinných důkazů.5. Ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, ze dne 17. 9. 2019 a z dokladu o vyplacení zápůjčky ze dne 18. 9. 2019, bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o podnikatelské zápůjčce ve výši 20 000 Kč, s tím, že žalovaná bude zapůjčenou částku splácet ve 12 měsíčních splátkách po 3 165 Kč, nejpozději do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem říjnem 2019. Účastníci si ve smlouvě sjednali úrok za poskytnutí zápůjčky ve výši 17 980 Kč. Pro případ prodlení 15 dní po termínu splatnosti si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 8 % z výše dlužné splátky a dále pro případ prodlení 30 dnů po termínu splatnosti smluvní pokutu ve výši 13 % z výše dlužné splátky. Účastníci smlouvu uzavřeli pro podnikatelské účely žalované, což je výslovně uvedeno ve smlouvě. Faktická výplata peněz žalované byla prokázána dokladem o vyplacení zápůjčky ze dne 18. 9. 2019 – na částku 20 000 Kč.6. Z oznámení o okamžitém zesplatnění zápůjčky ze dne 19. 2. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované oznámení o okamžitém zesplatnění všech závazků a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené části zápůjčky včetně úroků a smluvních pokut. Z výzvy k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění úvěru bylo v řízení před soudem I. stupně prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení všech dlužných splátek s upozorněním na možnost jednorázového zesplatnění celého úvěru. Výzva byla žalované doručena do vlastních rukou dne, což dokládá dodejka , právnická osoba, . Z podacího archu , právnická osoba, vzal soud za prokázané, že korespondence žalované byla ze strany žalobkyně odesílána doporučeně. Žalovaná však dlužnou částku žalobkyni neuhradila. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 8. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, výzva obsahuje stručný skutkový a právní rozbor.7. Projednávaný spor soud hodnotil za použití příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“).8. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.9. Podle § 2392 odst. 1 citovaného zákona při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.10. Podle § 2048 citovaného zákona ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou, jakožto mezi dvěma podnikateli, došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, jejímž předmětem byla zápůjčka ve výši 20 000 Kč, poskytnutí žalované pro podnikatelské účely žalované. Skutečnost, že se jedná o zápůjčku pro podnikatelské účely žalované, je ve smlouvě výslovně uvedena. Žalovaná se zavázala uhradit zápůjčku v dohodnutém termínu, což se však nestalo. O zaplacení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní upomínána, avšak bezvýsledně.12. Žalovaná nikterak neodporovala tvrzení žalobkyně o tom, že zapůjčenou částku žalobkyni vrátila pouze částečně a že do dne vyhlášení rozsudku uhradila více, nežli tvrdí žalobkyně.13. Soud za této situace shledal nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty důvodný. Žalobkyně dosud žalobkyni dlužnou jistinu neuhradila, splatila pouze 2 splátky, a to ve dnech 31. 10. 2019 – částku 3 165 Kč a dne 4. 12. 2019 – částku 3 165 Kč, jinak nesplatila ničeho. Není proto důvod, aby neuhradila žalobkyni smluvní pokutu, k jejíž úhradě se v případě prodlení se splacením zápůjčky zavázala. Soud proto rozhodl, jak ve výroku uvedeno a žalobkyni přiznal též částku 1 200 Kč, odpovídající nákladům spojeným s uplatněním pohledávky podle § 513 o. z. a včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši, určené v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 319 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 648 Kč + 413 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 208,30 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.