216 C 99/2024-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 901,21 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 14.2.2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti 32 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s kapitalizovanými úroky ve výši 30 249 Kč, poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatkem za flexibilní splácení ve výši 6 202 Kč vrátit v 24 měsíčních splátkách po 2 594 Kč do 14.2.2023. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, na svém dluhu uhradil jen 21 098,79 Kč. Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 27.9.2023 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ani přes výzvy svůj dluh nedoplatil. Žalobkyně proto požadovala nesplacenou jistinu jako bezdůvodné obohacení ve výši 10 901,21 Kč, dále žádala kapitalizované úroky z prodlení od 15.2.2023 do 27.9.2023 ve výši 1 021,99 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 10 901,21 Kč od 28.9.2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Z předložených důkazů soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 14.2.2021 s žalovaným smlouvu o úvěru. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti částku 32 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 19 451 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za flexibilní splácení ve výši 6 202 Kč formou měsíčních splátek vrátit, a to do 14.2.2023. RPSN bylo 69,48 %. Smlouva byla uzavřena v listinné podobě a byla oběma stranami podepsána. Před poskytnutím úvěru žalovaný uvedl, že žije s rodiči, má učňovské vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, jako bezpečnostní pracovník. Měsíční příjem žalovaného byl 15 700 Kč. Zápůjčku u jiné společnosti žalovaný neměl (důkaz: žádost o spotřebitelský úvěr, smlouva o spotřebitelském úvěru, smluvní podmínky). Žalovaný částku převzal, žalobkyni zaplatil 21 098,79 Kč (důkaz: smlouva o spotřebitelském úvěru, tabulka umoření).5. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek,).6. Žalovaný byl upomínána k úhradě dluhu do 12.4.2024 (důkaz: předžalobní výzva, podací lístek ze dne 2.4.2024).7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Z hlediska právního hodnocení má soud zato, že žaloba je důvodná. Byla předložena písemná smlouva o úvěru, dle které byla žalovanému poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně částka 32 000 Kč. Tato částka měla být spolu s příslušenstvím zaplacena do 14.2.2023. Soud se nezabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru a zda je na nárok možno pohlížet jako nárok z úvěrové smlouvy, když žalobkyně se nedomáhala zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy, žalovaný uhradil 21 098,79 Kč a doba pro zaplacení celé částky dle smlouvy již uplynula. Z případně platné smlouvy tedy již nebylo možno vyvodit výhodnější závěry pro žalovaného.12. Žalobkyně nárok žádala jako bezdůvodné obohacení. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 32 000 Kč, ten mu částku nevrátil v plné výši. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni, což bylo písemně žalovanému oznámeno. (Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalované dostačující – k tomu viz rozsudek Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007.) Žalovaný je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku 10 901,21 Kč, žalobkyni vrátit. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.13. Kromě nesplacené jistiny ve výši 10 901,21 Kč, soud žalobkyni přiznal i kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši ve výši 1 021,99 Kč (15 % ročně z částky 32 000 Kč za dobu od 15.2.2023 do 27.9.2023). Počátek prodlení byl stanoven na den následujícího po dni, kdy měla být dle smlouvy celá částka zaplacena, když o tomto termínu splacení celé částky žalovaný ze smlouvy věděl. Za následující období byl úrok z prodlení přiznán procentní sazbou (15 % ročně z částky 10 901,21 Kč od 28.9.2023 do zaplacení). Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 901,21 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů soud žalovanému uložil k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.15. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.